Spotřeba elektřiny, vody, plynu a tepla v České republice

Někteří politici a ekonomové občas říkají, že bychom měli „nastartovat spotřebu“. Čím efektivněji pracujeme a velkoryseji utrácíme, tím rychleji přece roste hospodářství. Výjimku představuje oblast, ve které jsme naopak nabádaní k úsporám. Energetika ještě stále stojí převážně na výrobě z fosilních zdrojů, jejichž zásoby pravděpodobně mají svoje nedaleké limity. Existují politické programy a projekty, díky kterým má evropská spotřeba elektřiny, vody, plynu a tepla klesat. Příkladem jsou energetické štítky na spotřebičích, dotace na zateplování budov nebo plánované zdražování vody při velkém suchu. Z aktuálních statistik vyplývá, že spotřeba energií v České republice skutečně stagnuje nebo klesá.

Spotřeba elektřiny za poslední dekádu stoupla o 5 %. Polovina celkového odběru připadá na sektory průmyslu a energetiky. Spotřeba elektřiny v domácnosti činí průměrně 1,4 megawatthodiny (MWh) na osobu za rok. Přitom velmi záleží, nač vlastně proud používáme. Spotřeba elektřiny bývá pochopitelně nižší tam, kde slouží jenom ke svícení a napájení relativně nenáročných spotřebičů, jakými jsou sporák, lednička nebo pračka. Energeticky náročnější bývá ohřívání vody a vytápění, ke kterému mohou sloužit také jiné zdroje.

Spotřeba zemního plynu značně závisí na dovozu. Pouze 2 % tuzemské poptávky uspokojují moravské zdroje. Spotřeba plynu přitom paradoxně převyšuje celkový odběr elektřiny, jejíž vlastní nadprodukci Česká republika naopak sama exportuje. Spotřeba zemního plynu za poslední dekádu klesla o 14 %. Skoro polovina připadá na kategorii velkoodběratelů. Spotřeba zemního plynu v průměrném odběrném místě činí 31 MWh za rok, opět ale velmi záleží na jeho využití. Plynový sporák vyžaduje méně energie než ohřívač vody, a vůbec nejnáročnější bývá vytápění.

Spotřeba vody z vodovodu za poslední dekádu klesla o 12 %. Díky vlastním zdrojům, například studním, je v tomto ohledu soběstačná jenom malá část tuzemské populace. Spotřeba vody připadá ze 66 % na odběratelskou kategorii domácností. Specifická zůstává především Praha. Průměrná spotřeba fakturované vody v domácnosti činí 87,2 litru na osobu za den, v hlavním městě ale 111,4 litru za den.

Spotřeba tepla z tepláren klesá nejstrměji. „Zatímco před 20 lety byla průměrná roční spotřeba tepla pro vytápění a ohřev vody 60 gigajoulů (GJ) na jeden byt, dnes je díky změně chování, zavedení regulační techniky, výměně oken, komplexnímu zateplení a dalším úsporným opatřením přibližně poloviční,“ uvedlo Teplárenské sdružení České republiky (TS ČR). Vyjádřeno jinou energetickou jednotkou, dřívější průměrná spotřeba tepla v bytě činila 16,7 MWh, zatímco nyní asi 8,3 MWh za rok.

Základní údaje k odběru energií v ČR

Pozn.: Počet obyvatel v krajích, počet vodovodních přípojek a podíl populace zásobované vodou z vodovodu jsou zveřejňované Českým statistickým úřadem. Počet odběrných míst plynu je zveřejňovaný Energetickým regulačním úřadem (ERÚ).

Spotřeba elektřiny

Pozn.: Spotřeba elektřiny je uváděná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). „Výroba celkem“ a „Spotřeba celkem“ jsou míněné brutto, včetně ztrát v síti či přečerpávacích vodních elektrárnách. 1 GWh = 1000 MWh. Jak vidíme, spotřeba elektřiny je pokrytá místní výrobou jenom v Ústeckém, Pardubickém a Karlovarském kraji (tepelné elektrárny), na Vysočině (jaderná elektrárna Dukovany) a v Jihočeském kraji (j. e. Temelín).

Spotřeba zemního plynu

Pozn.: Spotřeba zemního plynu je uváděná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ).

Spotřeba vody z vodovodu

Pozn.: Spotřeba pitné vody (voda fakturovaná pitná) je uváděná Českým statistickým úřadem. 1 krychlový metr („kubík“) = 1 m3 = 1000 litrů.