Obnovitelné zdroje energie (OZE) mají zvláštní postavení nejenom v evropské a české legislativě, ale také na trhu. Podíl vodních, bioplynových, slunečních a větrných elektráren na tuzemské spotřebě elektřiny překročil 13 %. Česká republika tím splnila svůj oficiální cíl pro rok 2020, ovšem zelená energie pravděpodobně zůstane mezi prioritami národohospodářské politiky. Ostatně OZE nadále patří mezi podporované zdroje, které mají svoji vlastní položku ve vyúčtování za elektřinu.
Zelená energie také zůstává zvýhodněná při tržní soutěži. Elektřina vyrobená výhradně z „čistých zdrojů“ například není zatížená ekologickou daní, která jinak činí 34,24 Kč/MWh včetně DPH. Takovou finanční úlevu prakticky ani nepoznáte, pro běžnou českou domácnost totiž znamená úsporu jenom kolem 86 Kč/rok. Daň z elektřiny však plní svoji symbolickou funkci: Když v ceníku elektřiny chybí, máme zákonem garantovanou „ekologickou šetrnost“ výroby.
Ekologická elektřina od 2 dodavatelů
Prodejci neboli dodavatelé energií nenabízejí žádné „jaderné tarify“ ani „uhelné tarify“, zato najdeme „zelené tarify“. Dlouhodobým lídrem zůstává Nano Energies Trade, který prodává pouze ekologicky vyrobenou, a navíc relativně levnou elektřinu. Však se přesvědčte sami v našem cenovém srovnávači, že zelená energie není nutně drahým komfortem! Nano Energies Trade ovšem zásobuje jenom necelých 3 000 odběrných míst, což je 0,05 % trhu. Možná nedokáže oslovit ani všechny ekology, natož širokou veřejnost.
Zelené tarify elektřiny prodává také E.ON Energie. Její produktová řada EkoElektřina však dlouhodobě patří mezi vůbec nejdražší na trhu. Zlé jazyky tvrdí, že E.ON nabízí zelené tarify, jenom aby budoval svoji image ekologické firmy. „EkoElektřinu odebírá řádově několik desítek míst,“ napsal nám Vladimír Vácha, tiskový mluvčí skupiny E.ON.
Amper Market, ST Energy, Fosfa nebo Carbounion Komodity sice prohlašují, že využívají obnovitelné zdroje energie, bez uhlí nebo jádra si však nevystačí. „Zelenou energii prodáváme vybraným smluvním partnerům, především podnikům, které pak nemusí platit příslušnou daň z elektřiny,“ vysvětlil nám Jan Maňas ze společnosti Amper Market. Ta preferuje nízké ceny, a proto když nejsou příznivé povětrností podmínky zejména pro provoz větrných elektráren, domácnostem dodává elektřinu vyrobenou většinou z neobnovitelných zdrojů.
Zelená energie zahřívá města i obce
Jednotlivé domácnosti zřejmě při svícení a zapínání počítače na ekologii moc nemyslí. Zelená energie však hraje klíčovou roli v teplárenství mnoha obcí, které jsou domovem asi 2 % tuzemské populace. Motivem jsou možná idealisticky environmentální, možná spíše jednoduché účetní pohnutky, protože stát přiznává ekologickým výrobnám a rozvodnám tepla investiční podporu.
100procentně zelená energie zahřívá například města Čáslav, Trhové Sviny, Zlaté Hory, Paskov, Planá nad Lužnicí, Kardašova Řečice, Rokytnice v Orlických Horách, Žlutice, ale také menší obce. Většinově zelená energie udržuje přes zimní období v teple Třebíč, Pelhřimov, Otrokovice, Zlín-Malenovice, Napajedla, Hlinsko, Zruč nad Sázavou, Žatec, Štětí, Vimperk a další lokality.
Například Dešná, kde na pomezí jižních Čech a Moravy žije 694 obyvatel, reagovala na státní program ozdravění ovzduší. Dřívější uhelné vytápění nahradila centrálním zdrojem ekologicky vyráběného tepla. Zelená energie tady má podobu místní slámy, která je zpracovávaná českými technologiemi. Kromě čistšího životního prostředí si obec Dešná pochvaluje také nové pracovní příležitosti, podporu podnikání při výkupu paliva, kontrolu nad cenou tepla a peníze zůstávající v obecním rozpočtu. Cena pro domácnost má v roce 2014 činit 300 Kč/GJ, oproti průměrné tuzemské teplárně je tedy poloviční.
Soustava zásobování tepelnou energií |
Podíl OZE („zelená energie“) |
Držitel licence na rozvod tepelné energie (distributor) |
Bechyně | 100 % | ERDING, a.s. |
Bouzov | 100 % | Obec Bouzov |
Brněnec | 100 % | Obec Brněnec |
Brumov – sídliště Družba | 82 % | Služby města Brumov-Bylnice |
Bystřice nad Pernštejnem | 63 % | Bystřická tepelná s.r.o. |
Čáslav | 100 % | LESS & ENERGY s.r.o. |
Částkov | 100 % | Agročas spol. s r.o. |
České Velenice | 100 % | Bio – Teplo Czechia s.r.o. |
České Velenice KO01CV | 100 % | Teplospol a.s. |
Dešná | 100 % | Obec Dešná |
Dříteň | 100 % | Místní hospodářství Obce Dříteň, spol. s r.o. |
Hartmanice | 100 % | Město Hartmanice |
Hlinsko | 94 % | Teplárenská společnost Hlinsko, spol. s r.o. |
Horní Planá | 93 % | Dalkia Česká republika, a.s. |
Horní Planá – domov důchodců a ZŠ | 100 % | Domov důchodců Horní Planá |
Hostětín | 100 % | Obec Hostětín |
Hradiště u Písku | 74 % | Teplárna Písek |
Jaroměř – sídliště Zavadilka | 67 % | Energetika s.r.o. Jaroměř |
Jihlava – kotelna K7 U Hřbitova | 66 % | JIHLAVSKÉ KOTELNY, s.r.o. |
Jindřichův Hradec – areál Jitka a.s. | 95 % | Energetické centrum s.r.o. |
Jindřichův Hradec KO01 JH | 90 % | Teplospol a.s. |
Jindřichův Hradec KO02JH | 99 % | Teplospol a.s. |
Jindřichův Hradec – sídliště Bobelovka | 95 % | Energetické centrum s.r.o. |
Jindřichův Hradec – sídliště Jitka | 95 % | Energetické centrum s.r.o. |
Jindřichův Hradec Tecnocap | 95 % | Energetické centrum s.r.o. |
Kardašova Řečice | 100 % | DELTA Kardašova Řečice, a.s. |
Kašperské Hory | 100 % | Město Kašperské Hory |
Kněžice | 100 % | Energetika Kněžice s.r.o. |
Kutná Hora Karlov | 100 % | EC Kutná Hora s.r.o. |
Lípa zásobující ZŠ a MŠ | 100 % | Blogas s.r.o. |
Měňany | 100 % | Obec Měňany |
Moravany zásobující obecní budovy | 100 % | B I T E P Moravany s.r.o. |
Mydlovary – Zliv | 64 % | E.ON Trend s.r.o. |
Nová Cerekev | 100 % | Městys Nová Cerekev |
Nová Pec – Nové Chalupy | 100 % | Technické služby obce Nová Pec s.r.o. |
Ostřetín – fy. Procházka a Roček | 100 % | Zemědělská společnost Ostřetín a.s. |
Otrokovice | 51 % | TEHOS s.r.o. |
Otrokovice, Zlín-Malenovice, Napajedla | 51 % | Teplárna Otrokovice a.s. |
Planá nad Lužnicí | 100 % | UNISLUŽBY s.r.o. |
Paskov | 100 % | Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. |
Pelhřimov | 93 % | IROMEZ s.r.o. |
Pelhřimov zásobující ZŠ1 a ZŠ2 93 | 93 % | Střední prům. škola a SOU Pelhřimov |
Planá, okres Tachov | 95 % | TENZA, a.s. |
Přísečná – Domoradice | 100 % | CARTHAMUS a.s. |
Rokytnice v Orlických horách | 100 % | CENTEP, spol. s r.o. |
Roštín | 100 % | OBEC ROŠTÍN |
Skřipov | 100 % | HON a.s. |
Slavičín | 63 % | Slavičín, spol. s r.o. |
Staré Město pod Landštejnem | 100 % | Obec Staré Město pod Landštejnem |
Starý Klíčov | 100 % | BIOENERPO s.r.o. |
Svatý Jan nad Malší | 100 % | SPRÁVA MAJETKU obce S. J. n. M., spol. s r.o. |
Štětí | 76 % | R A T E s.r.o. |
Štětí samostatné subjekty | 76 % | Mondi Štětí a.s. |
Trhové Sviny | 100 % | Tepelné hosp. Města Trhové Sviny spol. s r.o. |
Třebíč napojená na teplárnu jih | 90 % | TTS energo s.r.o. |
Třebíč napojená na teplárnu sever | 93 % | TTS energo s.r.o. |
Třebíč napojená na teplárnu západ | 60 % | TTS energo s.r.o. |
Třeboň zásobující lázně Aurora Třeboň | 100 % | BIOPLYN Třeboň spol. s r.o. |
Třinec Karpentná | 100 % | HEGAs – ENERGO, s.r.o. |
Úsilov | 100 % | KAMI s.r.o. |
Valašská Bystřice | 100 % | Valašskobystřická obecní spol. s r. o. |
Velký Karlov | 99 % | Obec Velký Karlov |
Vimperk | 85 % | Energie AG Teplo Vimperk s.r.o. |
Volyně zásobující školské objekty | 81 % | VOŠ a Střední prům. škola, Volyně |
Zdíkov | 99 % | Obec Zdíkov |
Zlaté Hory | 100 % | Služby města Zlatých Hor, a.s. |
Zruč nad Sázavou | 67 % | ČEZ Energo, s.r.o. |
Žatec | 69 % | Žatecká teplárenská, a.s. |
Žlutice | 100 % | Žlutická teplárenská, a.s. |
Pozn.: Přehled soustav zásobování tepelnou energií podle § 25 odst. 5 zákona 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve kterých byla v roce 2013 vyrobena více než polovina tepelné energie z obnovitelných zdrojů („zelená energie“), zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ). Archiv: ZDE jsme psali, kde byla zelená energie k dostání před lety.
Dobrý článek, za který děkuji.
Bylo by ale také namístě říci, k čemu se obnovitelný zdroj energie používá. Pokud se použije biomasa v teplárenském provozu, pak to dává smysl. Obnovitelná energie ve formě fotovoltaiky, a navíc v takovém měřítku, v jakém ji známe z českých polí, je pro mě neakceptovatelná. Měla by větší efekt na střechách domů jako individuální řešení.
Za sebe musím říci, že velké teplárenské provozy na uhlí mě nijak nepohoršují. Dnešní legislativní předpisy, vyplývající ze směrnice EU o průmyslových emisích jsou natolik přísné, že z komína prakticky nic nejde. A to jak z hlediska TZL, tak SOx a NOx. Pokud si člověk představí, kolik tepla se vyrobí např. v Elektrárně Třebovice (u nás v Ostravě) a kolika domácnostem slouží, tak představa, že by se stejné množství tepla vyrobilo na individuálních kotlích, byť na dřevo, mě děsí. Uhlí je k tomu domácí zdroj a nezatěžuje tedy saldo zahraničního obchodu ČR.
Navíc musíme vzít v úvahu funkci, kterou plní konvenční elektrárny / teplárny v oblasti správného fungování přenosových sítí. Nedokáži si představit jejich fungování pouze se zapojením obnovitelných zdrojů.
Máme-li být objektivní, pak nesmíme chápat obnovitelný zdroj jen jako něco čistého a levného (což mnohdy ani není pravda), ale musíme se dívat na širší kontext energetiky.
Pokud se o tuto problematiku někdo zajímá hlouběji, doporučuji publikaci Mýty a fakta o energetice od prof. Václava Smila.
Díky za podnětnou a laskavou reakci, Milane.
Myslím si, že problém tuzemským „solárních parků“ vyplývá ze špatného rozdělování veřejných prostředků, a je tedy problémem politickým. Veřejné prostředky ani obnovitelné zdroje samy o sobě špatné nejsou, bohužel ale místo domácností, družstev, obcí a místních firem na nich často vydělávají subjekty, které už beztak mají moci přespříliš. Jak píše v příslušné publikaci obec Dešná, bez dotací by ani ona nemohla svoji bioplynovou stanici postavit: „Je zřejmé, že využití fytomasy (rostlinné hmoty vytvořené díky fotosyntéze) pro energetické účely v centrálním zdroji je ekologicky vhodné a snižuje podstatně imisní zatížení prostředí proti vytápění uhlím. Na druhé straně je nutno poznamenat, že bez dotace a zvýhodněné půjčky by centrální systém zásobování teplem v obci s malou hustotou potřeby tepla nemohl být realizován.“
Pokud jde o uhlí, nadále je hlavním zdrojem pro tuzemskou výrobu elektřiny. Potíž však je, že zkrátka dochází. I ČEZ odhaduje, že při nejpříznivějším vývoji ztratí uhlí svoji dominantní úlohu v období let 2035 – 2050.
Pokud jde o stabilitu přenosových sítí a obnovitelné zdroje, zde je zajímavá technologie „PowerToGas“. Zjednodušeně řečeno, elektřina vyrobená z větru nebo slunce slouží k rozbití molekuly vody, čímž vznikne obnovitelná náhrada zemního plynu, a tak může být energie skladovaná za použití stávající plynovodné infrastruktury. Technologie „PowerToGas“ je teprve testovaná, například v Německu, uvidíme, zda se prosadí. Některé firmy taky zkoušejí skloubit větrné a sluneční elektrárny, protože obyčejně když fouká, je pod mrakem a když svítí hodně slunce, je bezvětří.
Ale třeba se v dohledné době jaderným vědcům podaří vyvinout reaktory nové generace, jež dokážou využít veškeré palivo a nezanechají takřka žádný odpad – byla by to dobrá zpráva.
Pokud jde o publikaci pana profesora Smila, názorně ukazuje, jak těžko lze vývoj v dlouhodobějším horizontu predikovat. Dokonce se může stát, že co vypadalo ještě donedávna jako mýtus, je nakonec přece jenom realitou. Na straně 17 pan profesor píše: „Některé z mýtů, včetně představy, že šetření energií snižuje její celkovou spotřebu, jsou starší více než sto let.“ http://www.mpo-efekt.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/ef13_3136_drevarsky_klastr_smil-final.pdf Přitom v poslední době k poklesu celkové spotřeby elektřiny nebo vody skutečně dochází.