České elektrárny pohánějí své turbíny a generátory především teplem, které však získávají různě. Primárně spalují uhlí, přičemž s každou megawatthodinou (MWh) elektrické energie vyprodukují také zhruba tunu oxidu uhličitého (CO2), čímž urychlují současnou klimatickou změnu. Plynové elektrárny dokážou totéž, avšak emise CO2 přitom klesají skoro na polovinu. Ale nemusíme nutně zapalovat fosilní paliva, můžeme štěpit atomová jádra (typicky uranu) v jaderném reaktoru.
Jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně dohromady produkují kolem 30 terawatthodin (TWh) elektrické energie ročně, tedy více nežli třetinu tuzemské produkce. Přitom sice nevypouštějí oxid uhličitý, ale jejich vyhořelé palivo bude pravděpodobně nebezpečné ještě desetitisíce let. (Pokud mezitím naši potomci nevymyslí, jak toto dědictví využít anebo zneškodnit.)
- Na jednu vyrobenou megawatthodinu elektrické energie v Dukovanech a Temelíně připadají zhruba 3,3 gramu radioaktivního odpadu.
- Běžná česká domácnost spotřebuje asi 2,5 MWh elektrické energie ročně. Pokud tato komodita vznikla v Dukovanech anebo Temelíně, vychází asi 8 gramů jaderného odpadu.
- V České republice ročně vznikne asi 100 tun vyhořelého jaderného paliva.
ČEZ platí, obce mají vydělat
Podobně jako uhelná nebo plynová elektrárna musí kupovat emisní povolenky, také provozovatelé velkých jaderných technologií povinně přispívají do veřejného rozpočtu. Společnost ČEZ a.s. podle atomového zákona (č. 263/2016 Sb.) platí 55 Kč za každou MWh elektrické energie, kterou vyrobí v Dukovanech a Temelíně (měřeno „na svorkách generátoru“). Poplatky jdou na takzvaný jaderný účet, jejž spravuje Ministerstvo financí a kde na konci loňského roku bylo 30,94 miliardy Kč. Pokud započítáme také peněžní prostředky, které odsud byly „investovány“ do státních dluhopisů, vychází 33,24 miliardy Kč.
Tyto peníze jsou částečně určeny obcím, na jejichž katastrálním území může být skladován nejrizikovější jaderný odpad:
- za „průzkumné území“ (PÚ): 600 000 Kč/rok + 0,40 Kč/m2/rok
- za „chráněné území“ (CHÚ): 60 000 000 Kč jednorázově + 600 000 Kč/rok + 0,60 Kč/m2/rok
- jakmile je povoleno úložiště: 4 000 000 Kč/rok + další peníze za každý uložený kubík
Hlubinné úložiště pro jaderný odpad
Vyhořelé palivo dočasně zůstává v Dukovanech a Temelíně, ale nakonec má skončit hluboko pod zemí. Za tuto operaci zodpovídá Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která zatím vybírá cílovou lokalitu a utratí 0,49 miliardy Kč/rok. Podle dlouhodobé vládní koncepce jsme teprve na začátku, a konečný účet bude podstatně vyšší:
- výstavba a provoz hlubinného úložiště (HÚ) = 78,6 miliardy Kč
- skladování vyhořelého jaderného paliva (VJP) = 22,5 miliardy Kč
- vyřazování jaderných elektráren = 9 miliard Kč
- uložení nízko a středně radioaktivního odpadu (NSRAO) = 8,4 miliardy Kč
- zpracování některých radioaktivních odpadů (RAO) v jaderných elektrárnách = 3 miliardy Kč
- skladování takzvaného institucionálního RAO, například ze zdravotnictví: 2 miliardy Kč
Tohle všechno má proběhnout do roku 2100, celkem za 123,5 miliardy Kč. A předpokládáme, že naši vzdálení potomci budou naše úložiště jaderného odpadu kontrolovat 300 let.
Plány do roku 2104 pro jaderné elektrárny Dukovany (EDU) a Temelín (ETE).
Plány navýšené o nové jaderné zdroje (NJZ), tedy případné další reaktory. Zdroj grafů: Ministerstvo průmyslu a obchodu, SÚRAO
Zelená elektřina momentálně stojí víc
Pro srovnání, na obnovitelné zdroje energie dáváme formou speciálního fakturačního poplatku a státních dotací přes 45 miliard Kč ročně. Ani jejich provozem nevzniká žádný oxid uhličitý. A oproti jaderným zdrojům mají podstatnou výhodu: Po bioplynových stanicích, solárních panelech a větrnících nezbude odpad, který ještě za několik staletí může ohrožovat naše potomky.