27. 2. 2020
Evropská unie směřuje k zelené energetice, ale stále ještě potřebuje nějaké (dočasné) fosilní palivo. Kupříkladu Německo zatím získává zhruba třetinu elektřiny a tepla z uhlí, jehož spalováním však vzniká skoro dvakrát více oxidu uhličitého, než kdyby hořel a stejnou práci obstaral zemní plyn. Naši západní sousedé proto chtějí uzavřít nejenom svoje jaderné, ale také uhelné elektrárny. A souběžně vzniká nový plynovod – „Nord Stream 2“ – který má po dně Baltského moře ještě intenzivněji propojit Německo s Ruskem. Dodávky zemního plynu potom stoupnou až o 55 miliard krychlových metrů ročně (skoro sedminásobek toho, co nyní spotřebuje Česká republika). Ale zlevní, nebo zdraží v dohledné době samotná komodita? Podle toho, jestli převáží nabídka, či poptávka.
Evropská unie pokrývá velkou většinu (přes 77 %) svojí spotřeby dovozem, především z těchto států: Rusko (39,4 % na celkovém importu), Norsko (29,6 %), Alžírsko (11 %), Katar (7,2 %), Nigérie (4,1 %), USA (3,4 %), Trinidad a Tobago (1,9 %), Libye (1,4 %). Jde o poslední data, zveřejněná Eurostatem, za loňské první pololetí. Spojené státy však už předběhly Rusko jakožto největší světový producent zemního plynu. Federální agentura USA, EIA (Energy Information Administration) přitom uvádí, že americký export do roku 2021 stoupne téměř na dvojnásobek. A prezident Donald Trump osobně oznámil svému ruskému protějšku, Vladimíru Putinovi, že budou soutěžit o evropský trh.
Američané chtějí předložit lepší nabídku než Rusové
Jde především o peníze, takže pravděpodobně vyhraje nejlevnější dodavatel plynu. Američané zatím svého rivala aspoň zpomalili, když uvalili sankce na firmy, které budují plynovod Nord Stream 2. Sami přivážejí zemní plyn v jeho zkapalnělé formě (anglicky Liquefied Natural Gas, zkráceně LNG). Odbytiště nalézají například ve Francii, Itálii, Portugalsku, Nizozemsku, Španělsku, Řecku nebo Polsku, výhledově zřejmě také v Německu. Například pro Pyrenejský poloostrov uvádí EIA cenu 4,59 dolarů za 1 000 kubických stop = přibližně 13 €/MWh. Na evropských energetických burzách přitom megawatthodina zemního plynu občas vyskočí nad 20 €, jindy naopak spadne pod 10 €.
Trhem ovšem mohou zamávat prezidentské volby, k nimž půjdou Američané na podzim. Mezi Trumpovými protikandidáty totiž zatím vede Bernie Sanders, který chce ukončit export LNG.
Nejlevnější dodavatel plynu 2020 závisí na (politickém) vývoji
Schválně jsme začali ze široka. Někteří koncoví dodavatelé totiž navazují maloobchodní cenu zemního plynu na aktuální velkoobchodní situaci, která – jak vidíme – není příliš předvídatelná. V kalkulačkách momentálně vynikají především tito dodavatelé:
- Bohemia Energy entity s.r.o. s ceníkem „Energie A++“. Odběratel platí dodavateli: 175 Kč/MWh + „referenční cenu“ (tato hodnota se mění každým dnem, na základě burzovního indexu EGSI, který přepočítáváme podle aktuálního kurzu České národní banky) + 2,30 Kč/den, plus DPH.
- Elimon a.s. s prodlouženým „Svěžím ceníkem“, po prvních 12 měsících odběru. Odběratel potom platí dodavateli: 161 Kč/MWh + další jednotkovou cenu (tato hodnota se mění každým dnem, na základě Indexu OTE, jejž přepočítáváme podle aktuálního kurzu ČNB) + 49 Kč/měsíc, plus DPH.
Velkoobchodní transakce nyní klesly pod 10 €/MWh, takže Elimon se svými prolongačními podmínkami aspiruje na titul nejlevnější dodavatel plynu 2020. Ovšem pokud trhy vystoupí na 30 €/MWh, pohyblivý „Svěží ceník“ bude rázem poměrně drahý. Co myslíte, jaký bude další vývoj: Zavalí nás Rusové a Američané dodávkami levného plynu? Převýší nabídka poptávku, navzdory německé energetické politice? Kladné odpovědi by nahrávaly flexibilním produktům, které závisí na velkoobchodním vývoji. Chcete-li ale předem přesně vědět, kolik nakonec zaplatíte, vhodné nabídky vám porovná naše kalkulačka.
