Ceny tepla 2011: Za GJ tepla zaplatíme v průměru 530 Kč

Na teplé počasí si ještě budeme muset nějakou dobu počkat. Topná sezóna je v plném proudu, radiátory jedou na plné obrátky a navíc se od nového roku opět změnily ceny energií. Teplo zdražilo už loni, a to v průměru o 5 %. Jak to bude s cenou tepelné energie letos? Jaké teplárenské společnosti zdražily?

Uhelné teplárny zvýšily cenu v průměru o 6 %.

Cena tepla, kterou zaplatíme teplárně, závisí z velké míry na tom, jakým palivem teplo vyrábí. Z hlediska zvedání cen tepelné energie jsou na tom lépe odběratelé, které zásobují plynové teplárny. Cena zemního plynu totiž v letošním roce buďto zůstala stejná, nebo se zvýšila jen nepatrně. Zato cena uhlí šla nahoru, a s tím i ceny tepla dodávaného z uhelných tepláren. Uhlí totiž podražilo o více než 7 %.

Ceny tepla z uhlí v roce 2011 narostou

Ceny tepla z uhelných tepláren se v roce 2011 zvýší o několik procent, u některých tepláren teplo zdraží dokonce téměř o 10 %. Důvodem je především zdražení hnědého uhlí, ale i dalších vstupních surovin. Přesto jsou ceny tepla z uhelných tepláren ve většině případů nižší než u tepla vyrobeného ze zemního plynu. Zatímco průměrná cena tepla z uhlí je zhruba 460 Kč/GJ, cena tepla ze zemního plynu se pohybuje nad hranicí 600 Kč/GJ.

I přes nárůst cen uhlí však některé uhelné teplárny nezdražily příliš výrazně. Například Plzeňská teplárenská zvýšila cenu tepla pro rok 2011 pouze o úroveň inflace, tedy o 2,5 %. Zatímco v roce 2010 byla cena tepla 382,60 Kč/GJ vč. DPH, v roce 2011 to je 392,20 Kč/GJ vč. DPH. Domácnost s průměrnou spotřebou 40 GJ zaplatí v roce 2011 za teplo necelých 15 700 Kč.

Plzeňská teplárenská se řadí k nejlevnějším teplárenským společnostem na trhu. Jejím loňským cenám mohly konkurovat jen teplárny v Hradci Králové a v Pardubicích. Královéhradecká teplárna je však pro Plzeňskou teplárenskou konkurencí i letos, neboť zvedla cenu tepla pouze o 2,8 %.

Cena tepla v Českých Budějovicích výrazně naroste

Na výraznější zdražení se musí připravit obyvatelé Karlovarského, Jihočeského, Ústeckého, Olomouckého či Moravskoslezského kraje a Vysočiny. V Karlových Varech vyjde cena tepla na 523 Kč/GJ vč. DPH. Ve Strakonicích stoupne cena tepla o 7 %, v Českých Budějovicích dokonce o 9,24 %.

Teplárna České Budějovice navýšila cenu tepla z původních 409,90 Kč/GJ v roce 2010 na na 445,90 Kč/GJ pro letošní rok. Domácnost s průměrnou spotřebou 30 GJ ročně za teplo zaplatí 13 377 Kč, což je zhruba o 1 080 Kč více než loni. Teplárna ve své tiskové zprávě uvádí, že hlavními důvody pro zvýšení cen jsou zvýšené ceny vstupů.

Teplo v roce 2011 zdraží i v Ostravě

Společnost Dalkia, která zásobuje teplem více než 200 000 domácností ve 20 městech po celé České republice (mimo jiné i v Ostravě), pro rok 2011 také mírně zvedne ceny tepla. Průměrná cena tepla v Ostravě naroste zhruba o 5,97 %. V letošním roce Ostravané zaplatí v průměru 482 Kč/GJ vč. DPH. V roce 2010 činila průměrná cena tepla 455 Kč/GJ vč. DPH. Meziroční nárůst celkové platby za teplo pro průměrnou domácnost v Ostravě činí 535 Kč vč. DPH, což měsíčně představuje cca 45 Kč vč. DPH.

„Nárůst ceny je především ovlivněn růstem ceny paliva, které se pro výrobu tepla používá. V Ostravě Dalkia spaluje černé uhlí. Do ceny tepla se také promítají investice do energetických zdrojů a rozvodných potrubí,“ uvedl Milan Wagner, mluvčí společnosti Dalkia.

Pražská teplárenská snižuje ceny tepla

Oproti loňskému roku ušetří za teplo někteří Pražané. Pražská teplárenská, která zásobuje přibližně 265 000 domácností, totiž zlevnila v průměru o 1 %. Průměrná cena tepla v Praze se tak sníží ze 432 Kč/GJ na 427 Kč/GJ. Ceny se však liší v závislosti na typu teplárny – zatímco odběratelé na levém břehu Vltavy, kterým teplo dodává výhradně plynová teplárna, zaplatí v průměru o 3,6 % méně, pro odběratele, kteří odebírají teplo vyráběné z uhlí, se cena tepla v roce 2011 nezmění.

Cena tepla 2011 u vybraných tepláren

Plynová teplárna v Brně nezdraží

Plynové teplárny většinou udržují cenu tepla podobnou jako v roce 2010, některé z nich dokonce zlevnily. Teplárny Brno, které zásobují asi 92 000 domácností, prodávají odběratelům teplo od května 2010 za 605,55 Kč/GJ vč. DPH a tato cena bude zachována i pro příští rok. Náklady na palivo se v Brně promítají do výsledných cen tepla zhruba ze tří čtvrtin.

Teplárna ceny již několikrát snižovala a navýšení prozatím neplánuje. „K poslednímu zvýšení ceny tepla Teplárny Brno přistoupily 1. prosince 2008. Důvodem bylo prudké zvýšení cen zemního plynu v průběhu roku 2008. Cena tepla byla následně třikrát snížena, a to s platností od 1. února 2009, 1. října 2009 a od 1. května 2010. Pro nejbližší období změnu ceny tepla neplánujeme. Vývoj v dlouhodobém horizontu bude odvislý hlavně od vývoje ceny plynu,“ vysvětluje Liliana Geisselreiterová z Tepláren Brno.

Jako modelový příklad roční platby za teplo uvádíme brněnskou domácnost obývající byt o velikosti 60 m², která ročně spotřebuje v průměru cca 40,8 GJ tepla na vytápění a ohřev teplé vody. V roce 2011 zaplatí za teplo zhruba 24 700 Kč.

Cena tepla se sníží na jihu Moravy

Snížení cen se týká těch plynových tepláren, kterým se podařilo před sezónou nakoupit levnější zemní plyn. Teplo mírně zlevní třeba v některých jihomoravských městech. Například společnost Teplo Břeclav pro rok 2011 u nejdražší varianty kalkuluje s cenou 639 Kč/GJ, loni to bylo 636 Kč/GJ. Znojemská tepelná společnost, které se podařilo levně nakoupit plyn, také zlevňuje, cena tepla klesla z 548 Kč/GJ na 532 Kč/GJ.

Za teplo si připlatí v Liberci

V Liberci se však ceny tepla oproti roku 2010 mírně zdraží. „Dva roky jsme ceny téměř neměnili, ale od 1. ledna se ceny tepla zvýší průměrně o 5 %. Navýšení bude zhruba o 30 Kč/GJ,“ uvedl Lukáš Jankovský z Teplárny Liberec, která v současnosti zásobuje zhruba 18 600 domácností. Cena tepla stoupla na 637,49 Kč/GJ vč. DPH. Důvodem zdražení je pokles dodávek průmyslovým zákazníkům a zvýšení ceny paliv. Běžná rodina žijící v panelovém domě s průměrnou spotřebou 35,7 GJ tak ročně za teplo zaplatí přibližně 22 800 Kč.

Ceny tepla ovlivní zdražování uhlí a modernizace tepláren

Během dalších tří let mají podle některých názorů ceny tepla vyrobeného z uhlí dále růst, a to až v řádu desítek procent. Podle oficiálních údajů má v letech 2012 až 2013 dojít ke zdražování hnědého uhlí, neboť jeho těžba se již přibližuje vymezeným limitům. V následujících dvou letech má údajně dojít k 10% poklesu těžby hnědého uhlí. Většinu dostupného uhlí podle informací z médií vykoupil ČEZ, který rekonstruuje své uhelné elektrárny. Svá práva ČEZ pravděpodobně nepostoupí ani neprodá, takže uhelné zdroje jsou zablokovány. Velkododavatel uhlí, společnost Czech Coal, pak kvůli čím dál tím omezenějším zdrojům zvyšuje ceny uhlí u nových dlouhodobých smluv až na dvojnásobek.

Ceny též v budoucnu navýší předpokládané investice tepláren do splnění přísnějších emisních limitů. V současnosti se totiž skoro dvě třetiny tepla v teplárnách získávají spalováním uhlí. Celkově je pak teplem z uhlí zásobováno zhruba 1,6 milionu domácností.

Zdroj: www.tscr.cz

Uhelné teplárny: Výrazné zdražení zatím nehrozí

Domácnosti zásobované teplem z uhlí se však podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu v současnosti přílišného zdražení cen tepla bát nemusí. Evropská komise totiž v prosinci 2010 přistoupila na návrh několika členských zemí (mezi nimi i České republiky), aby přehodnotila systém výpočtu přidělování emisních povolenek i na základě spalování uhlí. V původním opatření se totiž počítá jen s přidělováním emisních povolenek na základě emisního faktoru zemního plynu, tedy pro plynové teplárny, které využívají hlavně staré členské země Evropské unie.

České teplárny by tak v roce 2013 měly bezplatně získat o 30 % více povolenek a výrazně ušetřit na výrobě, a zároveň provádět postupnou modernizaci. Hrozba skokového zdražení tepla pro domácnosti zásobované z centrálních zdrojů spalujících uhlí tak byla minimálně pro tento rok zažehnána.

Uhelné palivo zatím podle odborníků nejde ze 100 % nahradit v teplárnách něčím jiným, nicméně stále častěji se jako alternativa využívá biomasa. Pro výrobu tepla se používá například dřevní odpad, ale i pivovarské mláto (odpad z pivovaru). Jako příklad uveďme společnost Dalkia, která chce co nejvíce rozšiřovat palivový mix, zejména o biomasu. „Kromě fosilních paliv spalujeme již několik let také biomasu. Jako příklad uvádím Krnov, kde spalujeme dřevní štěpku, a Olomouc – zde spalujeme zbytková jádra z výroby olejů. V Ostravě chystáme příští rok ve spolupráci s Moravskoslezským energetickým klastrem miniprojekt kogenerace, tedy výrobu tepla zároveň s výrobou elektřiny, kde budeme spalovat použité oleje z potravinářského průmyslu,“ říká Milan Wagner ze společnosti Dalkia.