19. 7. 2022
Elektřiny máme dostatek. Tuzemské elektrárny vloni vyrobily 85 terawatthodin (TWh), zatímco celá Česká republika spotřebovala 74 TWh elektrické energie. Takže „naše“ jaderné reaktory, fosilní spalovny a obnovitelné zdroje uspokojují vnitrostátní poptávku, a přebytky prodávají do okolních zemí. Uspokojivou bilanci vykazuje také celá Evropská unie, která vloni vygenerovala zhruba 2 883 TWh a spotřebovala 2 572 TWh elektrické energie. Elektřina přesto rychle zdražuje. Nové ceníky pro tuzemské domácnosti jsou dvakrát dražší, než na začátku loňského roku! A pravděpodobně bude hůř. Popišme hlavní důvody.
Uhelné elektrárny zamořují vzduch
Významným energetickým zdrojem zůstává uhlí, ale jeho zásoby ubývají. Česká republika a Polsko jsou posledními členskými státy Evropské unie, kde ještě fungují černouhelné doly, ovšem jejich produktivita klesá. Tuzemští horníci ještě roce 1990 narubali solidních 22 megatun (Mt), ale vloni už vytěžili pouhé 2 Mt černého uhlí.
Uhelné spalovny přitom extrémně zamořují vzduch. Na 1 vyrobenou megawatthodinu (MWh) elektrické energie, která odpovídá roční spotřebě v průměrné české garsonce, připadá 1 tuna oxidu uhličitého (CO2) vypouštěného do ovzduší.
Velcí znečišťovatelé proto v Evropské unii potřebují takzvané emisní povolenky, jejichž počet průběžně klesá a cena stoupá. Uhelná elektrárna dříve platila méně nežli 10 eur, ale nyní zaplatí přes 80 eur, aby mohla vypustit 1 tunu CO2 a vyrobit 1 MWh elektrické energie. Výnosy z emisních povolenek jdou do státních rozpočtů. Česká republika takhle získává peníze na dotační program Nová zelená úsporám, ve kterém přispívá domácnostem na zateplení, solární panely, tepelná čerpadla apod.
Jaderné reaktory = investiční riziko
Atomové elektrárny nevypouštějí oxid uhličitý, takže nepotřebují emisní povolenky, a proto mají nižší provozní náklady než uhelné spalovny. Jenomže vyžadují velkého investora a jejich výstavba trvá roky. Hlubinné úložiště jaderného odpadu potřebuje lidskou obsluhu ještě po několik dalších generací. Český stát přitom zatím nevybral lokalitu, kde vyhořelé palivo definitivně uloží. Málokterá samospráva leží na ideálním geologickém podloží a má zájem, aby na jejím katastrálním území byly zahrabány tuny radioaktivního materiálu, přestože by jakožto hostitelka dostávala speciální dotace.
Jaderné elektrárny představují velké investiční riziko, takže nepřitahují soukromé investory. Nové reaktory by potřebovaly státní podporu nebo garanci rentabilních výkupních cen. Ovšem pokud se v dalších letech rozšíří nějaký levnější zdroj, investice do jádra se nevyplatí…
Obnovitelné zdroje potřebují baterii
Nejlevnější elektřinu vyrábějí větrné, vodní, sluneční nebo bioplynové elektrárny. MWh elektrické energie vyprodukují zhruba za 7 eur (170 Kč). Nekouří, nepotřebují náročnou lidskou obsluhu a nezanechávají po sobě radioaktivní odpad. Avšak závisejí na povětrnostních podmínkách. Když svítí slunce, fouká vítr nebo taje bohatá sněhová nadílka, dosahují vysoké produktivity. Ale jakmile nastane noc, bezvětří a sucho, jejich výkonnost klesá.
Teoretickým řešením jsou elektromobily a jejich baterie. Během slunečných dnů načerpají elektřinu ze solárních panelů, v noci poslouží jako zdroj pro rodinný dům nebo centrální distribuční soustavu. Oboustrannou nabíječku vyvíjejí některé automobilky – Volkswagen, Renault či Nissan. Ovšem elektromobily zvyšují poptávku po elektřině, a proto zvedají její cenu.
Plynové elektrárny napínají burzu
Jde o peníze, ale také o životní prostředí. Uhelné elektrárny jsou nejšpinavější, a proto přecházíme na obnovitelné zdroje a jádro. Ovšem potřebujeme čas, abychom vybudovali čistší energetiku. Jako záložní zdroj slouží plynové elektrárny, které mají oproti uhelným spalovnám menší emise oxidu uhličitého (asi 560 kg/MWh). Jenomže většinu zemního plynu importujeme ze zahraničí, především z Ruské federace, která není spolehlivým partnerem. Bezdůvodně omezuje dodávky, útočí na Ukrajinu a vyhrožuje dalším státům.
Zemní plyn proto zdražuje, jeho velkoobchodní cena meziročně stoupla na trojnásobek: ze 48 na 150 eur/MWh. Prodražují se také plynové elektrárny. Velkoobchodní cena elektrické energie přitom záleží na nejdražším zdroji. Proto také ona meziročně stoupla zhruba na trojnásobek: ze 100 na 320 eur/MWh (7 860 Kč/MWh).
Takže proč zdražuje elektřina?
- Uhelné doly narážejí na svoje limity.
- Omezujeme tradiční průmysl, abychom chránili svoje životní prostředí.
- Státy váhají, zda investují do jádra.
- Sluneční nebo větrné elektrárny závisejí na počasí.
- Elektromobily zvyšují poptávku.
- Rusko nedodržuje uzavřené obchodní smlouvy.
- Velkoobchodní cena se odvíjí od drahých plynových elektráren.
