Cena vody 2015: Někde dokonce klesá!

10 thoughts on “Cena vody 2015: Někde dokonce klesá!”

1. kefeus napsal:

   26. 2. 2015 (13:04)

   Když český stát prodá základní lidskou potřebu VODU zahraničním společnostem a přitom se musí starat o kanalizace, rozvody vody či čističky odpadních vod, tak to už je vrchol výsměchů občanům od úředníků obcí, až po ministerstvo! V této zemi se nic dobrého nepovedlo! Kdyby se to povedlo, tak se máme všichni jak prasata v žitě. Ale bohužel. Pouze zkorumpované prasata tady chrochtají blahem a občanům se smějou do ksichtu!

   Odpovědět
   • Petr Woff napsal:

     27. 2. 2015 (9:15)

     Zmínil jste hned několik mýtů, které kolují mezi prchlivými lidmi.
     1/ Stát neprodal vodu zahraničním společnostem. Pouze některé samosprávy (třeba Praha, Brno, nebo Ostrava) – tedy jejich občané prostřednictvím svých zastupitelů – svěřily svoje vodárenství nadnárodním společnostem. Mnoho jiných samospráv založilo vlastní akciovky, vlastněné často svazkem obcí, které plní tutéž úlohu.
     2/ Vodárenské společnosti se samozřejmě musejí starat taky o kanalizace, rozvody nebo čističky. Rozdělení vodovodů a kanalizací mezi odlišné provozovatele je velmi výjimečné.
     3/ Voda z centrálních rozvodů je stále velmi levná, vzhledem k tomu, co vypouštíme do odpadu za chemikálie, zatímco bukolický obraz spokojených prasat v žitě není reálný, a možná nebyl reálný ani nikdy dříve – doporučuju vám navštívit některý zvířecí velkochov.
     4/ Je škoda, že urážíte miliony lidí, kteří v ČR odvádějí poctivou, důstojně odměňovanou práci. Leccos se povedlo a leccos se daří.

     Odpovědět
     • eques napsal:

       27. 2. 2015 (20:23)

       Jak Vaše vyjádření koresponduje např. s následujícími informacemi?

       MF Dnes v roce 2013 uvedla:
       „Rekordmanem ve výši zisku jsou za rok 2011 Severomoravské vodovody a kanalizace, u kterých zisk v poměru k celkovým nákladům přesáhl v minulých letech i hranici čtyřiceti procent. Výsledky za rok 2012 budou k dispozici až v létě 2013.“

       Z vyjádření společnosti SmVaK, zaslané po vydání článku:

       „SmVaK opakovaně prokázal, že jeho zisk se netvoří výlučně cenovou politikou, ale plyne současně z vysoké efektivity. Zároveň je velmi podstatné, že společnost je výjimkou z pravidla mezi vodárenskými firmami v ČR, neboť je historicky také vlastníkem všech kanalizací, vodovodních sítí a ČOV…
       Texty z včerejšího tisku se těmito zásadními okolnostmi vůbec nezabývají a navíc srovnávají SmVaK – vlastníka infrastruktury – s vodárenskými společnostmi, které nemají potřebu investovat do obnovy a rozvoje sítí, protože infrastrukturu nevlastní a investice tedy zajišťují majitelé – v drtivé většině případů obce a města, případně s menšími vodárenskými společnostmi, které jsou v majetku měst a obcí…“

       Některé zdroje uvádí, že v domácích rukou zůstalo cca 30 % oboru.

       Ke zpochybnění tvrzení o nízkých cenách stačí nahlédnout do srovnání cen např. na adresách:
       http://www.vodarenstvi.cz/clanky/srovnani-cen-vody-v-evrope
       http://www.vodarenstvi.cz/clanky/ceny-vody-napric-zemekouli

       Průměrná cena vody 2015 v ČR (včetně stočného) se uvádí v rozmezí 80 – 85 Kč/m3, v některých oblastech a městech přes 100 Kč/m3. Při několikanásobně nižších mzdách v ČR (náklady), si myslím, že již nelze považovat cenu vody v ČR za nízkou.
       .

       Odpovědět
       • Petr Woff napsal:

         2. 3. 2015 (13:15)

         Dobrý den a díky za zapojení do potřebné diskuse, kterou jsem se snažil otevřít svým předchozím, záměrně trošku „kousavým“ příspěvkem.

         – Pokud jde o zisk vodárenských společností: Kupoval byste raději kubík vody za průměrnou cenu 81 Kč s vědomím, že provozovatel má nulový zisk, anebo kubík vody za severomoravskou cenu 76 Kč s vědomím, že provozovatel má významný zisk? Jinými slovy: Pokud Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava poskytují svým zákazníkům vzhledem k republikovému průměru poměrně levnou vodu, a ještě si dokážou samy vydělat, co je z čistě účetního hlediska špatně? Já chápu, co může lidem vadit, z pohledu levicově smýšlejícího člověka, který by raději ponechal podobnou infrastrukturu ve vlastnictví samospráv. Ale nechápu, co Vám v tomto případě vadí, pokud jde prioritu levné vody. SmVaK jsou levnější, než leckteré společnosti, které jsou majetkem místních obcí (třeba na Vyškovsku, kde je cena 84 Kč).

         – Pokud jde o podíl vodárenství, které „zůstalo v domácích rukách“: Jistě, leccos bylo prodáno nebo pronajmuto zahraničním investorům. Ale toto rozhodnutí vzešlo z demokratických voleb v samosprávách, a když tak místní zastupitelé činili, občané většinou nic nenamítali. Rozumíte, s čím polemizuju? Nemůžeme se na nikoho vymlouvat, ani na stát, kterým jsme koneckonců všichni a který v této oblasti ponechává obcím významné pravomoci. Je to naše vlastní odpovědnost, jsou to důsledky naší vlastní aktivity, nebo pasivity. Jak píše Transparency International:
         „Společnost SmVaK byla od roku 1992 do roku 1999 ucelenou obchodní společností vlastnící a provozující vodárenskou infrastrukturu téměř po celém Moravskoslezském kraji. Města a obce měly ve společnosti dominantní postavení s cca 90 % vlastnickým podílem. (…) Během roku 1999 odstartovala některá větší města neuvážený prodej akcií a vyvolala nekontrolovatelnou lavinu prodejů bez výběrových řízení a bez znaleckého ocenění. Tím ztratily města a obce ve společnosti nejprve blokační a následně i majoritní podíl.“ http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6400526

         – Pokud jde o investice do infrastruktury: Věnujme poznost tomu, jak vlastně funguje „provozní model“ ve vodárenství. Ve zkratce, obce pronajímají infrastrukturu soukromníkovi, který ji musí udržovat funkční, navíc platit nájem, a tak se podílet na investicích do infrastruktury.
         http://www.enviweb.cz/clanek/voda/48536/provozni-model-sance-pro-ceske-vodarenstvi
         http://www.nase-voda.cz/myty-soukromem-kapitalu-ve-vodarenstvi/
         Například Praze opět patří i vodní zdroje.
         http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/prazska-voda-pristi-rok-zdrazi-o-inflaci-mesto-pod-sebe-prevzalo-jeji-nakup-1031395
         Ostatně schválně se podívejte na ceny Pražské eneretiky a Pražské plynárenské, které jsou taky většinově „v rukách Pražanů – občanů“.
         http://www.cenyenergie.cz/kalkulacka/

         – K tuzemským cenám vody v mezinárodním srovnání: Netuším, zda víte, že odkazujete na web patřící právě společnosti Severomoravske vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

         http://www.nic.cz/whois/?d=vodarenstvi.cz
         Ale to je vedlejší. Například první odkazovaný žebříček přece ukazuje, že pražská, brněnská nebo ostravská voda patří do levnější poloviny. Dražší je například v Košicích, Londýně, Paříži, Vídni, Berlíně atd. Promiňte, ale představa, že bychom měli mít levnější vodu, protože máme nižší platy, ignoruje fyzikální zákony, které jsou všude stejné bez ohledu na mzdy. Čerpání vody z ubývajících podzemních zásob, správa infrastruktury, čistění odpadní vody od saponátů, kosmetiky a léků (které používáme možná ještě méně „ekologické“ než Němci nebo Rakušané) je stejně nákladné jako jinde. Pokud byste chtěl nějak „spravedlivě“ přerozdělovat majetek, aby lidé v chudších zemích měli levnější náklady, určitě bychom nezačínali v ČR, ale například v Kambodži, kde nám lidé při 80hodinové týdenní pracovní době šijí oblečení a dostávají plat na úrovni našeho životního minima. http://kupnisila.cz/hm-vyroba/

         – Na závěr obecně: Víte, že přes velmi drahé investice do čističek odpadních vod zůstává ve vodě jisté množství našich saponátů, kosmetiky a léků, což může mít negativní vliv například na klesající plodnost mužů a žen?
         http://www.veda.muni.cz/tema/3227-ani-cista-voda-neni-tak-uplne-cista#.VPRLgC4676M
         Považujete přesto 30 Kč za příliš vysokou cenu, když právě tolik zaplatí denně 4členná rodina za množství vody, která jí vystačí k pití, úklidu, praní, koupání, vaření a splachování toalety?

         Odpovědět
         • eques napsal:

           2. 3. 2015 (23:59)

           Myslím, že trochu uhýbáte, že jste dobře pochopil, že SMVaK jsem neuváděl kvůli zisku nebo kvůli jejich kritice, ale kvůli Vašemu tvrzení, že pouze některé samosprávy svěřily svoje vodárenství nadnárodním společnostem, a že se tyto musí starat o kanalizace, rozvody či čističky. Přesvědčivěji, než citováním ve věci přímo zainteresovaných SMVaK bych takové tvrzení nedokázal zpochybnit.

           Naopak velmi kvituji, že citujete Transparency International, což beru jako signál, že věci posuzujete sice pravicově, ale snad nikoliv dogmaticky, na rozdíl od jiných, kteří jen Marxe a Engelse nahradili Smithem a Hayekem, přičemž bolševická manýra zůstala, totiž ve smyslu konečně máme jedinečnou teorii, co bude platit na věčné časy (á merkantilismus, chozraščot atd.), veškeré ostatní názory jsou chybné a kdo nejde s námi, jde proti nám.

           Přesvědčil jsem se, že existují jak levicové tak pravicové bludy, levicové či pravicové ekonomické „zločiny“, zvláště při dogmatickém přístupu (šedivá je teorie, zelený strom života).

           Věřím, že jste si i vědom, že pravicoví „guru“ dokázali rozlišovat „komodity“, u kterých upozorňovali na nevhodnost uplatňování pouze tržních principů. Troufám si říct, že u vody je to s konkurencí poněkud problematičtější, než u klasických tržních komodit.

           Nakolik má Kefeus pravdu, těžko říct. Něco určitě bylo pod tlakem příslibů různých pozitiv pro obce ze strany „šíbrů“, kteří byli odborně na výši vs lidé tehdy bez zkušenosti a rozhledu. Něco patrně pod tlakem pozitiv pro konkrétní jedince. Kdo to dnes dokáže rozlišit? Co jste vystihl je, že si nejsem tak jist, zda bylo v každém případě výhodnější zahraniční směrování (do rozvoje mohly jít každoročně prostředky v úrovni současných miliardových dividend a dotace z EÚ). Na druhou stranu nelze pominout tehdejší obecný nedostatek kapitálu.

           Obdobně to trochu posouváte u ceny, kde je dneska u nás voda za 30 Kč/m3? V té druhé statistice je Praha na úrovni Londýna. Co jsem chtěl říct, a to na číslech z roku 2010 resp. 2011, bylo pouze to, že vedle drahých a levných existují i ceny cca běžné, průměrné, a že ČR už v roce 2010-1této úrovně dosáhla. Bráno mediánem, pak na stupnici v pořadí od 1 (0-33 /laciné) do 100 (66-100 / drahé) byla zhruba na úrovni 40 (cca běžné).

           Z hlediska předchozího cenového trendu si pak dovoluji předpokládat, že až budou k dispozici data za rok 2015, tak se ukáže, že jsme cenově minimálně nad průměrem (viz růst z 56 Kč/m3 na 80-85 Kč/m3).

           S těmi mzdami to bylo míněno jen v tom směru, že pokud např. srovnáváte s Londýnem, pak lze považovat za diskutabilní českou „láci“, když při tak výrazně odlišné mzdové úrovni dostáváte podobnou cenu.

           K ostatnímu se nevyjadřuji, neb mi některé názory tak trochu podsouváte (přerozdělování atp.☺).

         • Petr Woff napsal:

           3. 3. 2015 (11:47)

           Díky za férové protiargumenty. Myslím, že podobně jako jsem vloni srovnal ceny vodárenských regionů podle toho, jestli jsou provozované místními společnostmi, nebo zahraničními korporacemi http://www.cenyenergie.cz/cena-vody-2014/, bude dobré blíže prozkoumat právě vlastnické vztahy a strukturu „provozních modelů“, ve kterých skutečně bývá většinou jediný provozovatel celé infrastruktury. Jinak se, myslím, ve vnímání faktů vlastně nerozcházíme, spíše je jinak interpretujeme. Jádrem mého prvního diskusního příspěvku byl osobní názor, že nemá smysl nadávat na stát nebo zahraniční firmy, ale naopak má smysl více se angažovat ve svých regionálních samosprávách, protože právě ty jsou ve vodárenství klíčové. Zjednodušeně řečeno: Nejlepším adresátem podnětů zde není premiér republiky nebo zahraniční kapitalista, ale zastupitel místní obce. Zajímavé například je, že taková „zahraniční korporace“ Energie AG Bohemia, provozující několik sítí v jižních, východních a středních Čechách, je vlastněná spolkovou zemí Horní Rakousko.

         • eques napsal:

           3. 3. 2015 (22:27)

           S tím, co uvádíte, nelze než souhlasit, jinými slovy, po bitvě každý generál. Avšak je to nejen na volených zastupitelích, ale i na kontrole občanskou společností, jak několikrát snad naznačujete v předchozích textech. Tato občanská angažovanost je ale, bohužel, po 40 letech devastace, stále ještě větší měrou na ARO(u)☺. K lepšímu nepřispívá ani fakt, že jeden nejmenovaný vlivný profesor, ve shodě s Marxem, považuje takovou kontrolu za nadbytečnou, ba škodlivou, stačí volby.

           S tou rakouskou společností, to je hodně zajímavě, taková možnost již odpovídala úrovni premiéra či hejtmana. Mám a měl jsem vždy názor, že (strategické) sítě, nerostné bohatství a hazard, na rozdíl od konkurenčně „bohatých“ výrobních a obdobných oborů, se neměly privatizovat, a pokud ano, tak až v nějaké „šestnácté vlně“, až by bylo možné říct s výrazně větší mírou odpovědností, že opravdu vím, co činím.

           Zajímavá je i Vaše analýza cen podle provozovatele. Vyplývá z toho, že lze obtížně dělat srovnání a vážně míněné závěry v krátkodobém horizontu. Každá oblast má jiné problémy, nachází se v jiné fázi, řeší či neřeší „budoucnost“, mohou se zatím skrývat i nějaké formy podpory (viz Venezuela za 3 kačky, či elektřina v ČR částečně hrazená ze SR). Něco podobného lze vidět i u USA, kde jsou cenové rozdíly mezi jednotlivými městy, oblastmi, až neuvěřitelně rozdílné, v rozmezí 15-95 Kč/m3.

           Nevím, z jak velkého vzorku společností a nakolik spolehlivě je podložené průměrné 35% nájemné z celkové ceny vody? Jinde jsem četl cosi o schválení 90 mil. Kč zisku pro vodárenský koncern při 5 mil. Kč zisku obce, byť to bylo uváděno co odstrašující případ zralý na Bradáčovou…

           Závěrem stejně zůstávají 2 pohledy, 2 cesty bez jednoznačného výroku. Při ponechání věci doma, lze údajně díky ušetřeným dividendám docílit až o 30 % nižší ceny (vzorem má být Francie). Otázkou bez odpovědi zůstane, jak by se při převažující domácí produkci chovala obecní politika, zda by v tomto vzorci byl dostatek vůle k „antisociálnímu“ zvyšování ceny vody pro získání dostatečných prostředků na investice s déledobější návratností. A navíc – kmotr je přizpůsobivý.

           Zde se celkem hodí pár veršíků od amerického básníka Roberta Frosta z básně cca „Cesta, kterou jsem se nedal“ (ta bývá v představách obvykle ta lepší)

           Dvě cesty loučily se v žlutém lese:
           nerad že nemohu po obou kráčet
           zároveň…

2. katul napsal:

   24. 3. 2015 (23:47)

   Zajímavá tabulka, ale jsou v ní chyby. U Kladna, Mělník jsou provozovatelem Středočeské vodárny, a.s. (cca třetinu akcií má Veolia + další 2 akciovky ze severních Čech). Vodárenskou společností jsou Vodárny Kladno-Mělník, a.s.
   K Petru Wolffovi – šlo o dost cílený útok společností typu Veolia (podporovaných např. Českou spořitelnou nebo MZe), které změnu prosadily. Voliči jsou v tom hodně nevině a politici – buď hloupostí nebo korupcí se tento super byznys podpořili. Osvícených bylo málo, informací v té době také …

   Odpovědět
   • Petr Woff napsal:

     25. 3. 2015 (9:32)

     Díky, částečně máte pravdu.
     Veolia má jako provozovatel většinu, a to dohromady něco málo přes 50 %.

     Středočeské vodárny, a.s. – akcionáři:
     Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. – 32 %
     Severočeská vodárenská společnost, a.s. – 34 %
     Veolia Voda, S.A. – 34 %
     http://www.svas.cz/o-spolecnosti/akcionari-a-statutarni-organy/

     Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. – akcionáři:
     VEOLIA VODA S.A. – 50,1% akcií
     Severočeská vodárenská společnost a.s.(SVS) – 49,1% akcií
     Ostatní – 0,8% akcií
     http://www.scvk.cz/o-spolecnosti/akcionari-a-statutarni-organy/

     Trošku matoucí je to, čemu výroční zpráva říká „projekt regionalizace zákaznických center společností skupiny Veolia Voda Česká republika“. V rámci tohoto programu začalo být například používáno regionální logo, což ale na podstatě věci nic nemění.
     http://www.svas.cz/res/archive/136/014842.pdf?seek=1421757039

     K „cílénému útoku“, „nedostatku informací“ a „nevinným voličům“: Chcete mi říct, že moc občanské společnosti se omezuje na volby? Podle Vás lidé netušili, že obchodní společnosti logicky sledují svůj zisk? Samosprávy byly k uzavírání smluv nějak donuceny? Nesouhlasím. I kdybych přijal tezi, že lidé v 90. letech nebyli připravení na dravý trh, znali přece klasickou marxistickou myšlenku, že jakožto (řekněme) „střední třída“ mají objektivní společné zájmy, zatímco (řekněme) „vyšší třída“ má zase svoje objektivní zájmy. „Osvícených“ bylo přece docela dost, existuje řada regionů, kde vodárenství provozují společnosti vlastněné pouze obcemi. Víte, co mi na podobných nářcích vadí? Mohou lehce sklouznout k volání po autoritativní vládě pevné ruky, která se o nás postará, poté co nám odejme zodpovědnost a svobodu.

     Odpovědět
3. pav. napsal:

   8. 12. 2015 (17:18)

   Vodníci jsou nenasytní.

   Odpovědět