15. 9. 2015
Kauza z konce srpna, kdy Ústavní soud rozhodl o individuálním přístupu k pachateli při nelegálnímu odběru elektřiny, vzbudila nejednu diskuzi. Tento neduh poškozuje nejen poskytovatele energií, ale především může znatelně ohrozit samotného pachatele pokutou, v nejhorším případě pak odnětím svobody.
Pokuta a trestní stíhání
Podle paragrafu 205 trestního zákoníku může být pachatel, který se dopustí nelegálního odběru energie, potrestán odnětím svobody v trvání až dvou let. V případě, že poskytovateli způsobí větší škody, či v nelegálním odběru pokračuje, může být potrestán navíc peněžní sankcí a až třemi dalšími roky vězení, respektive pak pěti lety.
Pozor na měřící zařízení
I když je plynoměr či elektroměr často umístěn na veřejně přístupném místě, zodpovědnost za jeho manipulací leží výhradně na odběrateli. Tato zodpovědnost je zavazující a odběratel se jí nemůže nijak zřeknout. Měřící zařízení je dle energetického zákona majetkem dodavatele, na které musí odběratel dohlížet.
Odhalení je téměř jisté
Každý dodavatel věnuje značné úsilí do odhalení nelegálních odběratelů a často utváří odborné týmy, které při kontrolách používají speciální vybavení. Pravděpodobnost zůstat při nelegálním odběru mimo podezření je proto v podstatě vyloučena.
V případě prokázání nelegálního odběru dodavatel zpravidla nabízí pachateli možnost mimosoudní domluvy, která se zakládá na náhradě škody. Pokud by pachatel na tuto nabídku nepřistoupil, nebo by na výzvy dodavatele nereagoval, přichází na řadu vyšetřování policií následované soudem.
Pokud odběratel nesouhlasí s obviněním z nelegálního odběru a je si jist, že se vědomě ničeho takového nedopustil, bude k prokázání potřebovat velmi dobrého právníka a řádnou dokumentaci. Naprostá spolupráce s dodavatelem je v tomto případě samozřejmostí. Bohužel, legislativa odvíjející se od energetického zákona velkou naději na úspěch nedává. Vhodné je proto podat trestní oznámení na neznámého pachatele s podezřením na poškozování cizí věci.
