27. 7. 2011
V navrhovaném opatření se hovoří o povinnosti každého dodavatele zemního plynu mít na začátku topné sezóny (tj. vždy do 30. září) uskladněno v zásobnících nejméně 20 % z celkové roční dodávky plynu. V případě přijetí novely zákona by skladování pětiny z celkových dodávek plynu bylo pro všechny dodavatele povinné již od příštího roku, tedy od září 2012.
Dodavatelé mají povinně skladovat 20 % z roční dodávky plynu.
Zajímavé na celé situaci je, že opatření, přijaté poslanci koncem června, bylo ve sněmovně schváleno až napodruhé, navíc jako přílepek k zákonu o hospodaření s energií, se kterým přímo nesouvisí. Poprvé se návrh na vytvoření povinných zimních rezerv pro obchodníky s plynem ve sněmovně projednával již na počátku května, kdy s ním přišel poslanec Václav Mencl z ODS. Mencl se jej tehdy snažil protlačit do novely energetického zákona, nicméně hlasovalo pro něj jen 52 poslanců.
Jako důvod zamítnutí Menclova návrhu zákonodárci většinou uváděli, že se obávali, že někteří dodavatelé, kteří nemají zajištěné dostatečné zásoby, by v budoucnu nemuseli dostát svým závazkům. O pár týdnů později však poslanci pravděpodobně přehodnotili svá stanoviska, neboť na konci června, kdy stejné opatření navrhl Menclův stranický kolega František Sivera, bylo vše bez problémů přijato. „Nechápu, co se změnilo od projednávání velké novely energetického zákona, při které poslanci stejný požadavek na skladovací kapacity zamítli. Nyní ho schválili v úplně stejném znění,“ podivuje se Jiří Písařík, jednatel společnosti Bohemia Energy.
Jaké jsou nyní možnosti skladování plynu v ČR?
Dodavatelé plynu mohou v ČR skladovat plyn v celkem osmi podzemních zásobnících, které provozují dvě společnosti. Největší skladovací kapacitu vlastní RWE Gas Storage, která má v šesti zásobnících k dispozici celkem 2 521 mil. m3. „RWE Gas Storage má dnes sedmnáct zákazníků z řad dodavatelů a obchodníků s plynem. Protože skladovací kapacitu si může v elektronické aukci koupit kdokoliv, není počet ukladatelů nijak omezen,“ přibližuje Martin Chalupský, mluvčí RWE.
Druhý provozovatel skladovacích kapacit pro ČR, společnost MND Gas Storage, pak ve svých dvou zásobnících může uskladnit 180 mil. m3.
Kromě těchto dvou provozovatelů má v ČR jeden zásobník o objemu 576 mil. m3také firma SPP Bohemia, nicméně ten momentálně slouží pro potřeby vyrovnávání soustavy na Slovensku a na českou soustavu zatím není fyzicky propojen.
Obchodníci s plynem si pak požadovanou kapacitu mohou pronajmout u jakéhokoli provozovatele. „V současné době si pronajímáme skladovací kapacitu na plyn v několika různých lokalitách v ČR. Hlavním důvodem pro pořízení zásobníků je kolísání ve spotřebě plynu u zákazníků. Většina našich zákazníků plynem topí, takže když je zima mírná, tak přebytky plynu uskladňujeme, když přituhne, tak je zase čerpáme,“ vysvětluje postup při skladování plynu Richard Štrégl, mluvčí společnosti Bohemia Energy.
| Rozšiřování zásobníků plynu v ČR | ||
|---|---|---|
|
Žádný dopad do cen plynu?
Plánované opatření vyvolalo bouřlivou diskuzi. Jeho příznivci hovoří nejen o zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu pro domácnosti, ale též poukazují na to, že zavedení povinnosti skladování nezvýší cenu plynu. Podle Oldřicha Petržilky, prezidenta České plynárenské unie (ČPU), již dnes dodavatelé v rámci tzv. bezpečnostního standardu ukotveného v energetickém zákoně stejně plyn skladují. V současném opatření však chybí konkrétní čísla, se kterými přichází právě Siverův pozměňovací návrh.
Bezpečnostní standard dodávky plynu dle energetického zákona stanovuje nutnost zajištění spolehlivé dodávky plynu každým obchodníkem pro jeho „chráněné“ zákazníky s ročním odběrem nižším než 400 tisíc m3, tedy zejména domácnosti. Zajištění bezpečných dodávek pro domácnosti se týká zejména situací, kdy dojde k částečnému přerušení dodávky plynu (po dobu trvající 8 týdnů), nebo pro spotřebu plynu v 5 po sobě následujících extrémně chladných dnech, když je průměrná denní teplota každý den nižší než -14 °C.
„Seriózní dodavatelé plynu mají skladovací kapacitu již dnes smluvně zajištěnou a garantují tak dodávky zemního plynu pro své zákazníky i v době případného výpadku dodávek komodity či během mimořádně chladné zimy. Jsme proto přesvědčeni, že případné zavedení navrhovaného opatření do praxe nebude mít na ceny zemního plynu od těchto dodavatelů žádný vliv,“ říká Martin Chalupský z RWE.
Kritici návrhu se obávají zdražení plynu
Odpůrci opatření se však shodují, že bezpečnost dodávek plynu se tímto opatřením nejenže zvýší jen zanedbatelně, ale nová povinnost může mít také vliv na nárůst cen plynu pro zákazníky, v krajním případě omezí i konkurenci. V této situaci totiž mohou některým menším firmám vzniknout náklady, které neunesou.
Podle názorů odborníků z Bohemia Energy je nařízení namířeno výslovně proti alternativním dodavatelům. Bude-li tato změna opravdu schválena, bude mít podle jejich odhadu za následek nárůst nákladů pro všechny alternativní dodavatele, kteří je budou muset promítnout do koncových cen plynu. Tím by se podle nich snížil cenový rozdíl mezi nabídkou alternativních dodavatelů plynu a RWE.
Podle vyjádření Bohemia Energy je navíc září 2012 šibeniční termín, díky čemuž by největší provozovatel zásobníků, společnost RWE Gas Storage, které patří více než 90 % veškeré skladovací kapacity pro ČR, mohl vyhnat ceny za skladování plynu ve svých zásobnících vysoko.
Dominantní dodavatelé plynu strach nemají
Velcí dodavatelé se žádných případných dopadů neobávají. „Dlouhodobě, a bez ohledu zmíněný zákon, disponujeme určitou zásobou zemního plynu uskladněnou v podzemních zásobnících. Tento zákon pro nás tedy nepředstavuje problém,“ říká Miroslav Vránek z Pražské plynárenské.
Společnost E.ON by nové opatření také nijak výrazněji nepostihlo. Podle mluvčího Vladimíra Váchy má E.ON smluvně dlouhodobě zajištěny kapacity v podzemních zásobnících plynu na krytí potřeb všech zákazníků, takže limit 20% kapacit několikanásobně splňuje. Zákazníkům E.ON by nehrozilo ani zvýšení cen. „Plánované opatření se našich zákazníků nijak nedotkne, protože náklad na skladování plynu je již součástí současných cen plynu,“ uvedl Vladimír Vácha.
ERÚ varuje před nedostatkem skladovacích kapacit
Zamítnutí návrhu však doporučil i Energetický regulační úřad (ERÚ), který se obává, že povinnost skladování pětiny celkových zásob plynu každého dodavatele v zásobnících na území ČR není realizovatelná. „Pokud se podíváme na volné skladovací kapacity, tedy kapacity, které lze nabídnout trhu k prodeji, pak takové kapacity v současné době na trhu nejsou. V aukcích, jež proběhly v první polovině tohoto roku, byla prodána veškerá volná kapacita. Volná kapacita v rozsahu 135 mil. m3 bude k dispozici od dubna příštího roku, další podobné množství v roce 2014, významnější množství na trhu se očekává v roce 2015. Je zřejmé, že dostatek volné skladovací kapacity od 30. září, jak uvádí zákon, k dispozici není,“ vysvětluje Sylva Hondlová, ředitelka odboru plynárenství z ERÚ.
Podle Sylvy Hondlové jde o umělý zásah do trhu se skladovací kapacitou. „Pokud by skutečně dodavatelé tuto povinnost dodržovali, jednoznačně se bude jednat o ovlivnění plně liberalizovaného a funkčního trhu s plynem v ČR s dopady jak na další potenciální rozvoj skladovací kapacity, tak cenu skladovací kapacity a tím i cenu plynu,“ domnívá se Sylva Hondlová.
Nedostatku kapacit se prý obávat nemáme
Podle názoru některých odborníků je ale kapacit, na které se již 2 roky pravidelně vyhlašují aukce, v současné době dostatek. Podle Jiřího Gavora, experta na energetiku ze společnosti ENA, jsou navíc ceny za skladování nižší než dříve. „Když se to propočte, dopad není vůbec dramatický. Povinnost se navrhuje pouze vůči dodávkám pro domácnosti. Spotřeba domácností je necelých 3 mld. m3, z čehož 20 % reprezentuje 0,6 mld. m3. Při současné velmi nízké ceně skladování 0,6-0,7 Kč/m3 to představuje cca 400 mil. Kč/rok. Takže reálné zvýšení nákladů je tak do 150 mil. Kč/rok. A to je v celkových nákladech velmi malé navýšení,“ objasňuje Jiří Gavor.
Přijetí opatření by podle Jiřího Gavora postihlo především malé alternativní prodejce specializující se na prodej plynu domácnostem, kteří doposud potřebu skladování opomíjeli. Závažnější dopady na omezení konkurence na trhu s plynem v ČR však podle něj nehrozí.
Dodavatelé mohou plyn skladovat i v zahraničí
Návrh poslance Sivery myslí i na situaci, kdy v ČR nebude dostatek skladovacích kapacit. V takovém případě mohou dodavatelé plynu využít kapacity i v sousedních zemích či ostatních členských státech EU – přičemž nejvíce skladovacích kapacit se nachází v Německu a v Itálii. „Novela neukládá povinnost skladovat na území ČR,“ uvedl Oldřich Petržilka z ČPU.
Skladování plynu mimo ČR by však mohlo přinést určité komplikace. Například ERÚ upozorňuje, že v takovém případě nemá možnost účinně kontrolovat uskladňování plynu. Stejně tak se vynořují otázky, jestli by ceny za skladování plynu v zahraničí nebyly vyšší než v Česku, což by dále mohlo zvednout konečné ceny plynu. „Jaké budou poplatky v zahraničí, ještě nevíme, se zjišťováním čekáme, zda novela zákona v této podobě opravdu projde celým zákonodárným procesem,“ říká Richard Štrégl, mluvčí Bohemia Energy.
Konečné schválení zákona ještě chvíli potrvá
Vypadá to, že cesta ke konečnému přijetí novely zákona bude ještě dlouhá. Po schválení sněmovnou totiž putoval návrh do Senátu, odkud se před pár dny vrátil zase zpátky k poslancům. Senátorům vadilo právě začlenění přílepku na povinné skladování plynu. Například senátoři Jiří Bis z ČSSD a Pavel Eybert z ODS míní, že toto nové opatření by mohlo omezovat konkurenci. Pavel Eybert se navíc také domnívá, že případné skladování plynu v zahraničí by bylo dražší a špatně by se kontrolovalo.
Další krok je tedy nyní opět na poslancích. Ti se teď musí rozhodnout, zda přijmou stanovisko senátorů, nebo jestli novelu potvrdí v původním znění. Novela zákona se bude pravděpodobně znovu projednávat na další schůzi sněmovny, která je plánována na září.
