Spočítali jsme: Topná sezóna byla dražší o 3 400 Kč

Jaro mělo letos zpoždění. Březen byl zasypáván sněhovými závějemi a teprve ve druhém dubnovém týdnu denní teploty překonaly 13 °C, což předznamenává konec topné sezóny. Čekání na jarní slunce leckomu subjektivně připadalo nekonečné, byla ale letošní zima opravdu chladnější, než je v našich krajích normální? Zaplatí běžná domácnost za vytápění znatelně více, než v předešlých letech, a je příčinou právě vrtošivé počasí?

Při stejné spotřebě byl nejlevenější plyn a nejdražší přímotop.

Dejme prostor faktům z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pokud je topná sezóna na našem území průměrná, od začátku října do závěru března tuzemské teploměry ukazují kolem 1,4 °C. Na přelomu let 2011 a 2012 bylo počasí poněkud rozmarné, a tak navzdory krušným únorovým mrazům dosáhla průměrná teplota 2 °C. Poslední topná sezóna začala spíše tepleji, avšak zasněženým finišem srazila průměrnou teplotu na 1,1 °C. Takové rozdíly bychom pravděpodobně bez fyzikálního měřidla, jenom podle vlastní husí kůže nepoznali, přesto nejsou pro vyúčtování za vytápění zanedbatelné!

Jak zjistíme nárůst spotřeby a nákladů?

Než vystavíme účet modelovým domácnostem, vyjasněme si, jak intenzivně chceme vlastně obydlí vytápět. Pokud bychom totiž místnosti a chodby temperovali například na 10 °C, letošní rozdíl oproti normálu by byl výraznější, než třeba při cílové teplotě 30 °C.

„Záleží na tom, jakou konkrétní místnost máme na mysli a samozřejmě na individuálních potřebách rodiny,“ říká Kamil Ouška, generální ředitel společnosti Europe Easy Energy (3E). „Doporučujeme pro obývací pokoj teplotu 20  – 22 °C, pro ložnici 18 – 20 °C, pro dětský pokoj 20 – 21 °C, pro koupelnu 22 – 24 °C, na chodbách 17 – 19 °C,“ upřesňuje Pavel Grochál ze společnosti RWE. Podobné stanovisko zaujímá Světová zdravotnická organizace: „Adekvátní je 21 °C v obýváku a 18 °C v dalších obydlených místnostech.“

Oproti loňsku vzrostla spotřeba o 4,5 %

Konkrétní pokojová teplota je nyní naším pevným bodem, díky kterému snadno dovodíme, o kolik letos vzrostla spotřeba paliva. Stačí spočítat a porovnat rozdíly mezi venkovní a pokojovou teplotou. Oproti průměrné topné sezóně stoupla letos spotřeba paliva průměrně o 1,33 %, oproti loňské zimě činí nárůst 4,52 %.

„Na spotřebu mohou mít vliv také další klimatické proměnné, jako je třeba počet větrných dnů nebo zisky ze slunečního záření (souvisící s délkou slunečního svitu v aktuálním období),“ upozorňuje energetický poradce Karel Murtinger. „Rozhodující je ale rozdíl mezi teplotou uvnitř a venku, jemuž je lineárně úměrná spotřeba tepla,“ potvrzuje princip našeho výpočtu Murtinger. „Vaše úvaha má dobrý ilustrační smysl,“ souhlasí také fyzik Petr Jizba z ČVUT v Praze.

Pozn.: Teploty jsme spočítali podle dat ČHMÚ.

Zdražování energií zvedlo účty o 3-6 %

Konečně můžeme přikročit ke konkrétním fakturám, které patří třem pražským rodinám. Každá během normální topné sezóny, kdy panuje průměrné podzimní a zimní počasí, spotřebuje 70 GJ (gigajoulů) na vytápění rodinného domu. Ovšem první domácnost odebírá zemní plyn od Pražské plynárenské, druhá teplo od Pražské teplárenské a třetí elektřinu od Pražské energetiky. Navíc zatímco během loňské topné sezóny mohly svoji spotřebu snížit na 67,86 GJ, letos naopak musely odčerpat nadprůměrných 70,95 GJ, aby doma dosáhly standardní pokojové teploty.

Při stejném množství odebrané energie je nejlevnější zemní plyn a nejdražší jsou elektrické přímotopy. Výsledné účty mají poměrně široký rozptyl, letos sahají od 27 tisíc po 54 tisíc Kč. Jakou přirážku zavinila delší zima? Ve srovnání loňskou sezónou, účty kvůli nižším teplotám stoupnou asi o 1 100 až 1 600 Kč. Za elektřinu a plyn je přirážka procentuálně nižší díky paušálním měsíčním poplatkům, které jsou na spotřebě nezávislé.

Bohužel přituhlo nejenom venku, ale taky v cenících energetických společností. Od roku 2011 opět stoupala DPH, především z 10 % na 15 % vylétla její nižší sazba, platná pro teplárenství. Pražská plynárenská zdražovala dodávku energie naposledy 1. 1. 2012 a Pražská energetika letos silovou elektřinu zlevnila, mezitím ale Energetický regulační úřad zvyšoval distribuční poplatky za správu rozvodných sítí. Oproti minulé topné sezóně podražilo 70 GJ tepla o přibližně 3 až 6 %, což jsou v našich modelových příkladech stovky až tisícovky korun.

Pozn.: Porovnáváme loňskou a letošní útratu za vytápění pražského domku od října do března. Při teplotách a cenách na přelomu let 2011/2012 kalkulujeme se spotřebou 67,86 GJ, při teplotách a cenách na přelomu let 2012/2013 kalkulujeme se spotřebou 70,95 GJ. V případě zemního plynu počítáme s produktem Plyn Pražské plynárenské (18,85 MWh, respektive 19,71 MWh). V případě tepla z Pražské teplárenské počítáme v sazbě N36 a tarifním pásmu B. V případě elektřiny počítáme s tarifem Komfort Přímotop 20 od PRE, v sazbě D45d, s jističem 3×25 A (1,89 MWh ve vysokém tarifu a 16,96 MWh v nízkém tarifu, respektive 1,97 MWh ve vysokém tarifu a 17,74 v nízkém tarifu). Ceny jsou včetně DPH.

Zateplení a změna dodavatele

Co podniknout, abychom za teplo platili co nejméně? „Nejen pro naše zákazníky jsme jako první energetická společnost v ČR v minulosti spustili webový projekt Šetřím energii – na internetové adrese www.setrimenergii.cz jsou pro návštěvníky připraveny desítky různých rad a návodů, jak využívat energie hospodárněji a efektivněji,“ uvedl Pavel Grochál ze společnosti RWE.

„Zamyslete se nad celkovým systémem vytápění, nepřetápějte místnosti a případně budovu zateplete,“ radí Vladimír Vácha, tiskový mluvčí společnosti E.ON. „Zateplení domu, podobně jako pořízení kondenzačního kotle nebo kvalitních radiátorů znamená finanční investici. Úsilí vyžaduje správné větrání (intenzivní a krátké) a uspořádání interiéru (neblokujme proudění tepla). Nejjednodušší je správná změna dodavatele elektřiny nebo plynu,“ dodává Kamil Ouška z 3E.