11. 1. 2022
Elektrická energie přichází tiše a poslušně, aby na povel rozsvěcovala žárovky, ohřívala jídlo, udržovala chlad v lednici, poháněla pračku a napájela počítač. Patří mezi komodity, takže nemůže být lepší ani horší, kvalitativně zůstává stále stejná. Navíc, díky robustním distribučním soustavám, vypadává jenom výjimečně. Dávejte však pozor, abyste za elektřinu neplatili příliš vysokou cenu!
Prakticky stačí, když otevřete nezávislou kalkulačku. Tam zadáte region a vyberete, na co elektrickou energii používáte (vytápění, ohřev vody, provoz běžných spotřebičů apod.). Následně uvidíte dodavatele a jejich tarify, seřazené podle libovolného kritéria – a eventuálně kliknete na nabídku, která vám připadá nejlákavější. Zvídavější lidi však zajímá, jaké poplatky tvoří celkovou cenu a kde končí. Částečně hovoříme o volném trhu, silnější pozice však patří státu.
- Tržní cena elektřiny = náklady na samotnou energii, kterou nakupujete od volitelného dodavatele.
- Regulovaná cena elektřiny = poplatky za další služby, které usměrňuje stát (většinou Energetický regulační úřad alias ERÚ).
Tržní cena elektřiny
Někteří dodavatelé jsou výhodní, jiní spíše předražení. Každopádně prodávají pouze samotnou elektrickou energii, která představuje necelou polovinu celkového vyúčtování. Vybranému dodavateli zaplatíte za každou odebranou jednotku a pravděpodobně také paušální měsíční poplatek.
Spotřeba
Samotná energie bývá počítána v kilowatthodinách (kWh) nebo tisícinásobných megawatthodinách (MWh). Pokud elektřinou vytápíte či ohříváte vodu, můžete přecházet mezi normálním vysokým tarifem (VT) a levnějším nízkým tarifem (NT). Typická tuzemská domácnost však používá skromnější elektrospotřebiče a energii dostává za konstantní cenu. Dominantní dodavatelé potom podle svých nových ceníků účtují 3 273 Kč/MWh (Pražská energetika, PRE Proud Start), 3 658 Kč/MWh (E.ON Energie, Variant Pro) a 3 829 Kč/MWh (ČEZ Prodej, Elektřina na 1 rok v akci).
Paušál
Cena elektřiny vzniká primárně na velkoobchodní burze, kde obchodují výrobci a překupníci. Ale koncový dodavatel má svoje administrativní vícenáklady, a navíc chce něco vydělat. Takže většinou musíte připlatit ještě paušální měsíční poplatek, přestože třeba nic nespotřebujete. Typická domácnost utratí 79 Kč/měsíc (E.ON Energie), nebo 89 Kč/měsíc (ČEZ Prodej, Pražská energetika). Výjimkou jsou ceníky, kde v této kolonce stojí 0 Kč/měsíc.
Regulovaná cena elektřiny
Nakoupenou energii potřebujete ještě nějak dostat domů, což není levné. Musíte zaplatit za elektrické vedení, za centrálního operátora, za podporované zdroje a také daně. Tady končí volný trh a začíná monopol nebo oligopol, regulovaný českým státem. Postupně rozebereme všechny položky a přitom popíšeme jejich účel.
Distribuce
Významný podíl dostávají společnosti, které provozují regionální elektrické vedení: ČEZ Distribuce, EG.D neboli E.ON (na jihu) a PREdistribuce (v Praze). Místnímu provozovateli elektrického vedení odvádíte distribuční poplatky za každou spotřebovanou energetickou jednotku. Typická domácnost zaplatí 1 534,34 Kč/MWh (PREdistribuce), 1 633,56 Kč/MWh (ČEZ Distribuce), nebo 1 833,72 Kč/MWh (EG.D).
Rezervovaný příkon
V elektrickém vedení máte zamluvenou určitou kapacitu, podle velikosti svého hlavního jističe a distribuční sazby. Za tento „rezervovaný příkon“ odvádíte další měsíční poplatek, nehledě na svoji spotřebu. Například majitelé elektrických bojlerů, akumulačních kamen, přímotopů a tepelných čerpadel mají levnou distribuci, ale drahý paušál. Typická rodina však elektřinou neohřívá vodu ani nevytápí, patří do distribuční sazby D02d a má hlavní jistič 3×25 A. Za rezervovaný příkon platí 128 Kč/měsíc (PREdistribuce), 132 Kč/měsíc (EG.D) nebo 137 Kč/měsíc (ČEZ Distribuce).
Podporované zdroje
České republice postupně dochází uhlí, které doposud bylo hlavním elektrárenským zdrojem. Proto povinně investujete do slunečních, bioplynových, větrných a vodních alternativ. Speciálním příspěvkem podporujete výrobce, kteří mají garantované výkupní ceny nebo dostávají jiné finanční bonusy. V roce 2022 zaplatíte maximálně 495 Kč/MWh.
Systémové služby
Regionální distribuční sítě propojuje celostátní přenosová soustava, kterou provozuje státní akciová společnost ČEPS. Na páteřní infrastrukturu („systémové služby“) přispíváte podle svojí spotřeby: 113,53 Kč/MWh.
Centrální operátor
Soukromé dodavatele, regionální distributory a páteřní přenosovou soustavu propojuje státní akciová společnost OTE. Například vyhodnocuje odchylky mezi výrobou a spotřebou elektrické energie, aby společně se svými partnery zajišťovala stabilní a bezpečné dodávky. Od vás dostává 4,20 Kč/měsíc.
Daně
Zmínili jsme dvě státní akciovky. Ale něco stojí také další veřejné služby – například školy, silnice, policie atd. Státu proto musíte zaplatit ještě daně: z elektřiny (28,30 Kč/MWh) a z přidané hodnoty (DPH, respektive její základní 21% sazbu).
Tržní + regulovaná cena = výsledek
Jednotlivé položky ještě shrneme tabulkou a grafem. Cena elektřiny bývá rozepsaná také na výsledné faktuře, ačkoli souhrnnou částku odvádíte dohromady, respektive po pravidelných zálohách. V praxi tedy řešíme spíše finální přeplatky, nebo nedoplatky.
| Poplatky | Určuje | Kasíruje |
|---|---|---|
| Tržní | ||
| Spotřeba | dodavatel | dodavatel |
| Paušál | dodavatel | dodavatel |
| Regulované | ||
| Distribuce | ERÚ | distributor |
| Rezervovaný příkon | ERÚ | distributor |
| Podporované zdroje | ERÚ | výrobci |
| Systémové služby | ERÚ | ČEPS a.s. |
| Operátor | ERÚ | OTE a.s. |
| Daň z elektřiny | zákon | Celní správa |
| DPH | zákon | Finanční správa |
Graf odpovídá průměrné celkové ceně (21 270 Kč/rok), kterou zaplatí typická tuzemská domácnost za letošní spotřebu 2 500 kWh, v sazbě D02d, s hlavním jističem 3×25 A. Tržní poplatky sčítáme dohromady jako „Energii“, příjmy distribuční společnosti slučujeme do „Distribuce“.
Dobrý den, mám dotaz na autora:
Chápu tedy správně, že jako průměrná domácnost zaplatím na podpoře OZE jen těch 1238,- Kč = cca 10% mécho účtu?
Zatímco jen daně státu jsou 2.244,- = cca 17% a jistič 816,- Kč tedy 7%???
Děkuji za vyjasnění, protože se mi nezdá, že by těch 10% bylo nějak hrozných, v porovnání třeba k poplatku za jistič (který nechápu vůbec).
Děkuji, Petr
Dobrý den, Petře, současné složení ceny za elektřinu pro průměrnou domácnost chápete správně. Zároveň je ovšem pravda, že se stoupající spotřebou podíl poplatku na podporu OZE stoupá. Například uživatelé elektrických přímotopů jsou totiž relativně zvýhodněni v ceně za dopravu každé odebrané MWh, ale na podporu obnovitelných zdrojů platí stejně jako všichni ostatní (letos 495 Kč bez DPH za každou odebranou MWh), takže v jejich případě se tato složka vyšplhá až nad 20 % celkového vyúčtování.
Poplatek za jistič je vlastně poplatkem za rezervovanou kapacitu v rozvodné síti, jejíž provoz je docela nákladný. V přenosových a distribučních soustavách (v elektrickém vedení) totiž nesmí být elektřiny příliš mnoho, ale ani příliš málo, protože v obou případech by hrozilo, že se zhroutí a nastane black-out. Distributoři a odpovědné státní firmy musejí nějak odhadnout, jaká bude v České republice spotřeba. A k tomu jim slouží mj. právě jističe: Čím větší jistič má odběrné místo, tím (pravděpodobně) spotřebuje více elektřiny. Většinou takový předpoklad vychází. Jenomže občas se stane, že například člověk hodně šetří, nebo často není doma, a jeho spotřeba je oproti predikci malá. To je pro distributory a odpovědné státní podniky problém, protože se zvyšuje riziko přetížení sítě, ve které oproti původnímu očekávání zůstává více energie. Státem vlastněný podnik Operátor trhu s elektřinou potom musí zorganizovat „vnitrodenní velkoobchodní burzu“ (kde obchodníci prodávají a kupují nečekané přebytky energie nikoli třeba na rok dopředu, jak je jinak obvyklé, ale pro prakticky okamžitou spotřebu) tak, aby v rozvodné síti bylo energie „akorát“. Operátor trhu s elektřinou potom dokonce vyplácí některým obchodníkům bonusy, a jiným zase uděluje „pokuty“. Když je oproti původnímu očekávání elektřiny v síti příliš mnoho, a obchodník do ní oproti svému původně avizovanému plánu dodá elektřiny málo, vlastně pomáháte vrátit stav k normálu, a dostanete bonus. Když je oproti původnímu očekávání elektřiny v síti příliš málo, a obchodník do ní oproti svému původně avizovanému plánu dodá energie méně, vlastně vychylujete stav do extrému, a dostanete „pokutu“. V Německu prý existují firmy, které pomocí družic měří stav rozvodných sítí a pak podle toho spekulují na burze, ale to už zabíhám jinam. Poplatek za jistič je zkrátka účtován za to, že vám distributor rezervované určité množství elektřiny, a když ji nakonec neodeberete, musí nastalou komplikaci nesnadno řešit.
Děkuji mnohokrát za vysvětlení. Jen mi připadá, že se o podpoře OZE mluví o mnoho více, než například o poplatku za distribuci, který je jednoznačně procentuálně největší položkou (s 33%). Jak se prosím vyvíjela tato složka za období, kdy klesá ceny silové elektřiny (cca 5 – 7 let)? Pokles ceny silové elektřiny se nezdá být zcela kompenzován nárustem poplatku za OZE, v čem to tedy je?
Děkuji, Petr
Dobrý den, máte pravdu, že nepoučené veřejné debaty mohou vzbuzovat mylný dojem, že podpora OZE v rámci vyúčtování za elektřinu je vyšší než poplatky za distribuci (přepravu). Jak se jednotlivé poplatky za elektřinu vyvíjely v posledních letech, ukazuje sloupcový graf na konci článku. Tedy distribuční poplatky byly „odnepaměti“ nejvyšší a postupně rostly. Na začátku roku 2014 však došlo ke zlevnění silové elektřiny, distribučních poplatků i poplatků na POZE pro konečné spotřebitele, takže celkové vyúčtování razantně kleslo, a nyní je dokonce nižší než v roce 2009 (modelový příklad: průměrná rodina na distribučním území ČEZ Distribuce). http://api.cenyenergie.cz/Files/Obrazky/Elektrina/2014/cena_elektriny.png