Dřevo na vytápění: Jak ho vybrat + Ceny

Dřevo je jako základní druh biomasy považováno za obnovitelný zdroj energie. Tento tradiční zdroj energie využívají lidé po celou dobu historie, ale nedávná minulost přála spíše uhlí, plynu či elektřině. Dnes zažívá dřevo renesanci. Zejména krby se stávají běžně doplňkovým zdrojem tepla v běžných novostavbách i nízkoenergetických domech. V mnoha domácnostech najdeme moderní kotle na palivové dřevo. Proč se dřevo vrátilo na výsluní?

Tuna palivového dřeva stojí průměrně 2 500 až 3 000 Kč.

Hlavní důvod návratu je třeba vidět v dostupnosti dřeva v našich podmínkách, a tedy příznivé ceně. Vytápění dřevem je z dlouhodobého pohledu nejlevnější způsob získávání tepla. Ceny energií rostou a nedá se předpokládat, že by tomu bylo v blízké budoucnosti jinak. Dřevo, ale i moderní ekopaliva na bázi dřeva (dřevěné pelety a brikety) budou proto nadále zajímavou alternativou k ostatním palivům. Co je dobré o dřevu vědět? Kde lze dřevo sehnat a kolik stojí?

Dřevo: Složení a vlastnosti

Dřevo je hmota organického původu a ve složení převládá celulóza, která tvoří až polovinu dřevní hmoty. Dalšími základními složkami jsou hemicelulózy a lignin (obě 20 – 30 %). Pro spalování je z ostatních organických látek podstatný např. obsah pryskyřice (vyšší výhřevnost) nebo alkaloidů (betulin obsažený v březovém dřevě zvyšuje jeho zápalnost). Anorganické látky tvoří po spálení popel a tuzemské dřeviny jich obsahují méně než 1 % (exotické dřevo až 5 %). Voda je ve dřevě zastoupena v různém množství a pro účinnost a kvalitu hoření dřeva je to klíčová složka.

Mezi hlavní vlastnosti dřeva z hlediska spalování patří tvrdost a výhřevnost, kterou ovlivňuje výše zmíněný obsah vody – vlhkost dřeva. Tuzemské dřeviny můžeme rozdělit do 5 tříd tvrdosti – přehled tříd tvrdosti s výčtem dřevin obsahuje následující tabulka. Výhřevnost dřeva je množství tepla (udávané v MJ) vzniklého spálením 1 kg dřeva. Při vlhkosti 25 % se výhřevnost dřeva pohybuje v intervalu od 12 do 14 MJ/kg, což jsou hodnoty srovnatelné s hnědým uhlím.

Tvrdost dřeva

Zdroj: Tzb-info.cz

Vlhkost dřeva rozhoduje nejen o výhřevnosti

Vlhkost dřeva kromě výhřevnosti ovlivňuje i tvrdost a objemovou hmotnost. Platí, že vlhčí dřevo má nižší výhřevnost i tvrdost, naopak jeho objemová hmotnost je větší (více o vlastnostech dřeva najdete např. na TZB-info). Čerstvě vytěžené dřevo má přibližně 50% vlhkost, velmi nízkou výhřevnost (asi 8 MJ/kg) a vysokou objemovou hmotnost (nad 500 kg/m³). Po dvou letech klesá vlhkost dřeva k doporučované hranici 20 % a dostatečné výhřevnosti (viz výše). To znamená, že letos zakoupené „čerstvé“ dřevo nejlépe poslouží za 2 roky.

Pokud dřevo nevysychá přirozenou cestou (na vzduchu) minimálně dva roky, mohou při spalování nastat potíže. Nejen že vlhké dřevo hůře hoří, dochází také ke zvýšené tvorbě sazí a dehtu, tedy ke znečištění spalovacího prostoru a kouřovodu. Přestože uměle lze dřevo prosušit i pod hranici 20 %, pro potřeby vytápění není takový proces potřebný. Nižší vlhkost mají jen ekopaliva na bázi dřeva (dřevěné pelety a brikety), kde se vlhkost pohybuje kolem 10 %.

Co je palivové dřevo?

V nabídce řady firem figuruje položka palivové nebo krbové dřevo. České normy stanovují, že palivové dříví musí splňovat především požadavek na procentuální podíl hniloby (maximálně 70 %), popř. musí nést jiné známky poškození, jako je např. pokřivení, sukovatost apod. Palivové dřevo nabízené pro vytápění domácností má většinou podíl hniloby nižší, zejména pokud jde o dřevo určené ke spalování v krbech (hniloba 5 až 20 %).

Palivové dřevo rozlišujeme podle toho, z jakého typu dřeviny pochází, a podle tvrdosti – listnaté, jehličnaté; tvrdé, měkké. Dřevo jehličnanů najde uplatnění zejména v kotlích, pro krby je vhodnější listnaté dřevo. Na trhu je k dostání i směs listnatého a jehličnatého dřeva. Tvrdé dřevo slouží k vytvoření stabilního a dlouhotrvajícího žáru, měkké dřevo je vhodné pro zapalování a v případě, že chceme rychle vyhřát vytápěný prostor.

Měkké dřevo:

• nejčastěji jehličnaté dřevo (ale i lípa nebo topol)
• obsah pryskyřice – vhodné pro třísky na podpal
• hoří rychle, jiskří, kouří

Tvrdé dřevo:

• většinou listnaté dřevo vhodné do krbu
• hoří stabilně a dlouho, nejiskří
• vhodné i na vaření (tvoří žhavé uhlíky)

Listnaté dřevo. To nejlepší pro krby

Tvrdé listnaté dřevo je vyhledávané pro krby především proto, že hoření nedoprovází prskání typické pro jehličnany (podle obsahu pryskyřice), a také proto, že hoří dlouho. Přestože má jehličnaté dřevo díky obsahu pryskyřice vyšší výhřevnost, je méně oblíbené právě kvůli zmíněnému prskání a jiskření. Do krbů jsou z různých důvodů vhodné i některé druhy měkkého dřeva. Březové dřevo má výbornou zápalnost, takže hoří i při vyšší vlhkosti. Smrkové dřevo nepotřebuje k vysušení dlouhou dobu, spalovat ho lze efektivně už po roce vysychání.

Srovnáme-li dřeviny podle základních vlastností, nejkvalitnějším palivem je dubové dřevo. Jde o tvrdé až velmi tvrdé dřevo, které má dobrou výhřevnost a nízkou vlhkost. Srovnatelnou kvalitu má dále buk, habr nebo jasan. Cenově se jedná o nejdražší druhy dřevin, zejména pokud jsou dodány tříděné, ve směsi bývají levnější. Přehled cen jednotlivých dřevin je uveden níže.

Zvláštní skupinu tvoří energetické dřeviny – vrby, topoly, jasany apod. Jsou to rychlerostoucí dřeviny, které mají dobrou výhřevnost a jsou odolné vůči škůdcům. V našich podmínkách mají energetické dřeviny velkou budoucnost, je jen otázka, jak se podaří využít plochy, kde by mohly být pěstovány. Jak ovlivní energetické dřeviny cenu tradičních dřevin, je rovněž otázkou, na kterou odpoví až budoucnost.

Měření dřeva

Při měření dřeva se používají nejčastěji pojmy plnometr (kubík dřeva), prostorový metr sypaný a prostorový metr rovnaný. Plnometr odpovídá objemu 1x1x1 m vyplněnému dřevem bez mezer, pro účely prodeje dřeva se tato jednotka neužívá. Nejčastěji se setkáme s jednotkou prostorový metr sypaný, což je volně sypané dřevo (polena či štěpiny) bez skládání do krychle 1x1x1 m. Pokud je dřevo srovnané a uskládané do krychle o hraně 1 m, jde o prostorový metr rovnaný (nutno počítat s vyšší cenou).

Kolik zaplatíme za palivové a krbové dřevo?

Cena palivového, resp. krbového dřeva se liší podle několika kritérií – kvality, úpravy a kvantity (při odběru dřeva na celou topnou sezónu lze často dohodnout nižší cenu, než uvádějí ceníky). Průměrně za tunu palivového dřeva zaplatíte 2 500 až 3 000 Kč. Nejvyšší cenu má tvrdé dubové či bukové dřevo, které je tříděné. Dražší je také jehličnaté dřevo s dobrou výhřevností (smrk, borovice). Směsi listnatých dřev a měkké dřevo pořídíte zpravidla levněji.

Cenu ovlivňuje úprava dřeva – čím kratší polena, tím vyšší cena (obvykle 1 m, 50 cm nebo 33 cm, ale i kratší). K dostání je i štípané dřevo za průměrnou cenu palivového dřeva. Nejlevnější variantou je samotěžba. Úspora je podstatná, zejména nepočítáme-li cenu práce a dopravy. Samotěžbou lze získat PRM (prostorový metr) dřeva v řádech stokorun, zatímco cena palivového dřeva od prodejců je o řád vyšší. Samotěžbu nabízejí jen některé obce a informují o tom případné zájemce na internetu a veřejných vývěskách. Orientační přehled cen palivového dříví najdete v následující tabulce (ceny podrobněji např. zde).

Orientační ceny palivového dřeva

Cena dopravy a služeb

Dopravné závisí na vzdálenosti mezi skladem dodavatele a místem určení, ale také na množství paliva. Vedle dopravy lze využít další služby, jako je složení paliva či naštípání dřeva. Za složení dřeva na váš pozemek či do skladovacího prostoru zaplatíte zvlášť (např. 125 Kč bez DPH za každou započatou čtvrhodinu práce nebo 200 Kč za hodinu práce). V některých případech je tento úkon zahrnut v ceně dopravy. Na podmínky dopravy je tedy dobré se informovat dopředu, aby nedošlo k nedorozumění.

Zdarma se většinou dopravují objemy, které běžná domácnost nespotřebuje, nebo je zadarmo doprava např. do 10 km nebo ve vymezeném regionu. Zásobu na topnou sezónu při střední vzdálenosti dopravíte většinou do 1 000 Kč včetně složení paliva, při dopravě nad 100 km je částka samozřejmě vyšší.