2. 3. 2018
Dřevostavba může mít mnoho podob – od klasického srubu, přes roubenku až po moderní dřevěný či montovaný dům. Jaké jsou možnosti dřevostaveb a jaké jsou výhody jednotlivých konstrukčních systémů?
U moderních dřevostaveb lze zvolit mezi několika možnostmi konstrukce, které se od sebe poměrně výrazně odlišují, mají různé vlastnosti a nároky na stavbu. K hlavním typům současných dřevěných domů se řadí dřevostavby se sloupkovou konstrukcí (tzv. two-by four systém), dřevostavby s těžkým dřevěným skeletem, domy montované z dřevěných sendvičových panelů a také stavby z masivního dřevě.
Dřevostavby sloupkové konstrukce
Nosnou konstrukci těchto staveb tvoří dřevěné sloupky zvoleného průřezu. Konstrukce ze sloupků je pak opláštěna deskami obvykle z OSB desek, přičemž tento plášť konstrukci dále zpevňuje. Mezi slupky se vkládá tepelná izolace většinou z minerální vlny, někdy se také pro tento typ stavby používá foukaná izolace nebo izolační materiály z dřevovlákna.
Konstrukce dřevostaveb postavených systémem two-by-four se skládá z hoblovaných dřevěných trámů. Potřebnou tuhost stěn pak zajišťují také obklady nejčastěji s OSB desek. (Foto. 123rf.com)
Tento typ konstrukce se označuje také jako two-by-four, je to dáno americkým označením velikosti dřevěných sloupků 2 × 4 palce. Právě v USA se totiž tento systém začal v 19. století široce používat. V Evropě se pro konstrukci těchto domů používají většinou hranoly o rozměrech 50 × 100 mm nebo 60 × 120 mm. Hranoly se spojují pomocí hřebíků nebo vrutů. Dřevěná konstrukce není po dokončení stavby viditelná.
Výhody sloupkové konstrukce spočívají hlavně v rychlosti stavby. Stavbu je možné provádět bez těžké mechanizace, použitý materiál lze na místo stavby dobře a bez problémů dopravit i menším nákladním autem nebo dodávkou. Naopak realizace takového domu trvá déle a je náročná na technologickou kázeň a znalost řemesla. Mnoho zručných lidí si však hlavně drobnější sloupkové dřevostavby staví svépomocí. Tomuto typu dřevostaveb se také říká rámové dřevostavby.
Těžký dřevěný skelet
Skeletové dřevostavby se od sloupových liší hlavně průřezem konstrukčních hranolů. Těžký dřevěný skelet má větší průřez hranolů, které musí být pečlivě spojeny. Na skelet se pak montuje obvodový plášť a mezi nosné hranoly se umísťuje teplená izolace. Touto technologií lze stavět i větší několikapatrové domy. Obvykle se těžký dřevěný skelet využívá hlavně u veřejných staveb, rodinné domy se touto technologií staví méně. To však neznamená, že neexistují. Těžký dřevěný skelet také lépe umožňuje dřevěnou konstrukci přiznat. Díky tomu jsou tyto stavby velmi pěkné a často vyhrávají různá ocenění.
Těžká dřevěná konstrukce stavby.
Výhodou staveb s těžkým dřevěným skeletem je i lepší možnost pozdějších úprav dispozic interiéru – příčky jsou obvykle nenosné Nevýhodou je pak obtížnější stavba v důsledku manipulace s většími rozměry dřeva a náročnějšího spojování.
Montované dřevostavby
Mezi často využívané technologie dřevostaveb patří montované stavby. Jde o domy, jejichž stěny, příčky a stropy jsou připraveny předem v továrně. Prefabrikované panely jsou pak přivezeny na staveniště, kde se stavba obvykle během pár dnů smontuje. Technologie panelů bývá různá, a záleží na dodavateli, jako skladbu materiálů použije. Často se pro tento typ staveb používají CLT panely – ty jsou tvořeny z vrstev křížem uloženého lepeného dřeva (Cross Laminated Timber).
Stavba dřevostavby z CLT panelů. Foto Novatop
Výhodou této technologie dřevostaveb je rychlost výstavby. Pomineme-li přípravu panelů ve výrobně, jsou tyto domy postavené skutečně za pár dnů (mluvíme ale samozřejmě o hrubé stavbě). Zapomeňte také na staré okály. Panely vznikají v kontrolovaném prostředí výrobního závodu za pomocí přesných strojů. Díky tomu jsou moderní montované domy kvalitní a bez závad. Nevýhody jsou jasné. Tato technologie se hodí hlavně pro novostavby a vyžaduje precizní přípravu projektu. Vyšší bývá také cena těchto domů.
Stavby z masivního dřeva – sruby a roubenky
Stále větší oblibu si nacházejí také stavby z masivního dřeva. Oblíbené jsou stavby z kulatiny – sruby i z dřevěných trámů spojených rybinovými spoji – roubenky. Sruby a roubenky mohou vznikat tradičním způsobem přímo na místě, často se ale také realizují tak, že se dům postaví ve výrobní hale. Poté se jednotlivé trámy či klády očíslují, dům se rozebere a opět sestaví až na staveništi.
Tyto domy mají specifickou estetiku a kouzlo. Často se proto staví v tradičních oblastech, jako je krajina s množstvím lesů a horské oblasti a nehodí se kamkoliv. Srub podle nás nemá co dělat v příměstských oblastech nebo třeba v zemědělské krajině Jižní Moravy. Naopak co jiného stavět na Šumavě nebo v Beskydech než roubenku.
