30. 4. 2024
Jakmile otočíte vodovodním kohoutkem nebo pákovou baterií, už vám nabíhá vodné, neboli poplatek za přivedení životadárné tekutiny až domů. Osvěžující proud omyje ruce, naplní sklenici nebo očistí talíř. A jakmile zmizí v kanalizaci, naskočí vám také stočné, neboli cena za odvedení vody do čističky. Vodné i stočné tedy obvykle platíme za každý spotřebovaný kubík (1 000 litrů, krychlový metr, m³) pitné průzračné tekutiny, jejich součtem proto snadno získáme jednosložkové vyúčtování. Proč řada tuzemských obcí zavedla dvousložkovou cenu vody, do které musíme připočíst i paušální poplatek za vodoměr?
| Jaký je rozdíl mezi jednosložkovou a dvousložkovou cenou vody | ||
|---|---|---|
|
Údržbářské práce jsou dražší než voda
Palivové dřevo, pelety nebo uhelné brikety nakoupíme ve specializovaných supermarketech, a následně automobilem převezeme domů. Zatímco elektřina, zemní plyn či kohoutková voda vyžaduje náročnější distribuční infrastrukturu. Z elektráren vedou dráty, na plynárny a vodárny jsme napojeni potrubím. Samotná komodita představuje 81 % (zemní plyn), 54 % (elektřina), respektive 20 % (voda) celkového vyúčtování. Zbylé výdaje padnou na údržbu distribuční soustavy. Takže na vodovodní a kanalizační potrubí, lepší čističky a platy místních vodohospodářů jde 80 % toho, čemu říkáme „vodné a stočné“.
Má na vodárenskou infrastrukturu přispívat i majitelka prázdného bytu, ve kterém dlouhodobě neukápne do dřezu ani kapka? Na jednu stranu je logické, že například Pražan, Brňák nebo Ostravak dostane za nulovou spotřebu nulové vyúčtování. Co když ale zrovna poblíž opuštěného domku praskne vodovodní potrubí, a bude nutný zásah vodohospodářů? Mají prostřednictvím svého vyúčtování zaplatit opravu obyvatelé sousedních ulic, čtvrtí a obcí?
Na druhou stranu je tedy pochopitelné, když například českobudějovické vodovody financuje každý, kdo má v Českých Budějovicích vodovodní přípojku. Za nevyužívané odběrné místo jeho majitelka povinně zaplatí stovky až tisícovky ročně.
Kde existuje paušální poplatek za vodoměr?
V následujících městech musejí odběratelé každoročně hradit paušál, přestože třeba vůbec neotočí kohoutkem ani nepohnou pákovou baterií. Není-li uvedeno jinak, vyčíslíme částku za maximální průtokovou kapacitu účtovaného vodoměru 2,5 m³/hodinu.
|
Zdroje: Ceníky odpovědných společností. Částky jsou včetně aktuální 12% daně z přidané hodnoty (DPH).
Propočtěme konkrétní modelové příklady v jihočeském Táboře. Celý panelák má společný vodoměr o kapacitě 6 m³/h (6 kubíků vody za hodinu je maximální průtok, při kterém musí být vodoměr schopen běžně pracovat), zatímco v rodinném domě je instalován samostatný vodoměr s kapacitou 2,5 m³/h. Dvousložková cena vody reflektuje skutečnost, že na obyvatele bytovky připadá kratší potrubí, než na obyvatele samostatného stavení.
Podle ceníku táborských vodáren totiž celý panelák zaplatí za kapacitu vodoměru 19 779,20 Kč, což při 32 bytech znamená pouhých 618,10 Kč za každé odběrné místo. Domácnost v samostatném domku má sice menší vodoměr, pevnou složku ceny 2 116,80 Kč ale musí zaplatit celou sama.
Cenotvorba záleží na obcích
Spravedlnost je věcí diskuse, což tady vidíme poměrně názorně. Jednosložková cena vody je výhodnější pro majitele odlehlých domů, ke kterým vedou speciální vodovodní přípojky. Na údržbu sítě přispívají stejně jako obyvatel paneláku, na něhož připadá podstatně kratší část potrubí. Dvousložková cena vody je příznivější pro domácnosti v bytovce, které si paušální poplatek za vodoměr rozpočítají mezi sebe. Kdo určuje, podle jakého vzorce bude vyúčtování sestavováno?
Vodárenská společnost obvykle patří místním obcím a částečně také soukromé firmě, která fakticky provozuje vodovody a kanalizace. Akcionáři mohou rozhodnout, zda bude platit jednosložková, nebo dvousložková cena vody. Jejich pravomoci mají ovšem striktní hranice, stanovené právními předpisy. Pokud preferují dvousložkovou cenu vody, pevná složka nesmí překročit 15 % z obratu.
| PŘÍKLAD: Jak vodárenská společnost určuje dvousložkovou cenu vody? |
| Abychom jednoduše ilustrovali princip výpočtu, představme si hypotetickou obec. Všech 100 domů má stejnou kapacitu vodoměru a dohromady ročně odeberou 15 000 m³ vody. Místní vodárenská společnost má ekonomicky oprávněné náklady ve výši 1 milionu Kč, a její zisk činí 0,1 milionu Kč. Obrat vodárenské společnosti tedy dělá 1,1 milionu Kč (oprávněné náklady + zisk). |
| Na pevnou složku ceny je vyčleněno 15 % z obratu, tedy 165 000 Kč. Paušální poplatek za vodoměr tudíž vychází na 1 650 Kč (165 000 Kč / počet odběrných míst). |
| Na pohyblivou složku ceny zbývá 935 000 Kč (obrat vodárenské společnosti mínus suma vyčleněná na paušály). Cena za kubík vody tedy vyjde na 62,33 Kč/m³ (935 000 Kč / dodaný objem vody). |
| Jednosložková cena vody by činila 73,33 Kč/m³ (obrat vodárenské společnosti / dodaný objem vody). Dvousložková cena vody bude činit 62,33 Kč/m³ + 1 650 Kč za kapacitu vodoměru. |
Pozn.: Princip výpočtu nám vysvětlil Ing. Pavel Peroutka, bývalý mnohaletý ekonom vodárenského sdružení Sovak.
Dvousložková cena vody bývá vyšší
Jak jsme viděli na příkladu paneláku a rodinného domu, konkrétní vyúčtování závisí právě na velikosti nemovitosti, respektive na kapacitě vodoměru. Pro meziregionální srovnání mají ale vypovídací hodnotu také průměry. V celorepublikovém kontextu dostávají většinou vyšší vyúčtování obyvatelé obcí, jejichž zastupitelstva schválila dvousložkovou variantu. Zatímco běžně stojí kubík (1 000 litrů) kohoutkové vody 123,06 Kč, průměrná dvousložková cena dosahuje 124,43 Kč/m³, přesněji:
| Kde | Vodoměr | Spotřeba | Kč/m3 |
|---|---|---|---|
| Beroun | 610,40 | 13041,31 | 139,46 |
| České Budějovice | 983,36 | 8424,67 | 96,11 |
| Český Krumlov | 1288,00 | 10905,28 | 124,56 |
| Hodonín | 1098,00 | 10221,01 | 115,63 |
| Hradec Králové | 2731,00 | 12733,92 | 157,98 |
| Chrudim | 1904,00 | 11108,90 | 132,93 |
| Jindřichův Hradec | 1618,40 | 8274,90 | 101,06 |
| Karlovy Vary | 2497,60 | 9521,07 | 122,77 |
| Prachatice | 1022,56 | 10465,74 | 117,36 |
| Sokolovsko | 2066,48 | 11011,00 | 133,59 |
| Tábor | 2116,80 | 10344,35 | 127,29 |
Uvádíme poplatek za vodoměr v Kč/rok, za spotřebu taktéž v Kč/rok a výslednou cenu v Kč/m³, včetně DPH. Jde o modelový příklad, počítáme se tříčlennou domácností, která odebere 89,4 litru/osobu/den a má vodoměr o průtokové kapacitě 2,5 m³/hod.
