3. 9. 2010
Vlastně se s tím počítalo – příspěvek na obnovitelné zdroje energie, který platíme v ceně elektřiny, měl v roce 2011 stoupnout. Dnes činí 166 korun za každou odebranou MWh (tedy asi 16 haléřů za kWh). Podle prvních odhadů měl příspěvek na zelenou elektřinu v roce 2011 vzrůst asi na dvojnásobek. Jenže koncem srpna přišel Energetický regulační úřad s odhadem, kolik obnovitelných zdrojů bude příští rok spuštěno. Pak už stačí jednoduchý výpočet, a zjistíme, že poplatek stoupne téměř čtyřnásobně. Následkem může být zdražení proudu pro domácnosti o 15 %, podle propočtů ČEZ dokonce až o 22 %.
Podle odhadů elektřina zdraží o 15 %.
Na první pohled má skokový nárůst cen jasného viníka – solární elektrárny. To však není celá pravda. Náklady na fotovoltaiku tvoří letos třetinu příspěvku na obnovitelné zdroje, za rok to bude něco přes polovinu. V roce 2010 zaplatili spotřebitelé 7,5 miliardy korun jako příspěvek na zelenou elektřinu. Z toho na solární zdroje připadlo zhruba 2,5 miliardy korun.
Tato cena se ukázala jako podhodnocená. Úřady neměly přesné údaje, počítaly s připojením pouhých 260 MWp solárních elektráren pro rok 2009. Ve skutečnosti ale přibylo 400 MWp. Skutečné náklady za rok 2009 se tedy vyšplhaly na 4,5 miliardy korun. S odstupem času se tedy ukazuje, že 166 Kč za MWh, které nyní platíme jako příspěvek na podporu OZE, nebude stačit. Rozdíl, zhruba 44 Kč za MWh, doplatíme v příštím roce.
A kolik nás tedy budou obnovitelné zdroje stát v roce 2011? Energetický regulační úřad stanoví konečnou výši příspěvku až koncem listopadu, do té doby odmítá poskytovat jakékoliv odhady. Počítejme tedy sami:
Na konci roku 2010 by měl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren dosáhnout 1 600 MWp. Ty v našem podnebí dodají do sítě přibližně 1 500 000 MWh elektřiny za rok. Příspěvek na fotovoltaiku (tedy rozdíl mezi běžnou a zvýhodněnou výkupní cenou) je 11 200 korun za kWh. Vynásobením získáme částku necelých 17 miliard korun.
Kolik zaplatíme za větrnou energii a biomasu?
To je ovšem pouze fotovoltaika. U ostatních obnovitelných zdrojů nejsou k dispozici tak přesné studie o budoucím výkonu, vycházíme tedy z odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu. Výkon větrné energie se zdvojnásobí a zaplatíme za ni asi 1 miliardu korun. Kolem 2 miliard korun by měly dostat malé vodní elektrárny.
Velkou neznámou zůstává biomasa. Očekává se její velký rozvoj, protože biomasa má v našich podmínkách velký potenciál a upírá se na ni zájem investorů. Odborníci, mezi nimi i Josef Fiřt, ředitel Energetického regulačního úřadu, dokonce upozorňují na hrozbu nové bubliny a opakování současné krizové situace – tentokrát právě s biomasou. Biomasa, bioplyn a další obnovitelné zdroje by mohly přijít na 5 miliard korun. K tomu přičtěme ještě 1,5–2 miliardy korun jako doplatek za letošní rok, který jsme zmiňovali výše. Sečteno a podtrženo – v roce 2011 zaplatíme za obnovitelné zdroje 27 miliard korun.
Každý, kdo svítí, bude za čistou energii platit
Podstatné je, jak se toto číslo dotkne každého z nás – aby stát mohl obnovitelné zdroje energie financovat, bude muset zdražit elektřinu, resp. její část (příspěvek na obnovitelné zdroje). Oproti letošnímu roku celkový objem příspěvků na obnovitelné zdroje stoupne cca 3,6x (ze 7,5 miliard na asi 27 miliard).
Letos činí příspěvek na obnovitelné zdroje elektřiny 166 Kč za každou odebranou MWh, v roce 2011 by se měl zvýšit 3,6x – tedy na přibližně 597 Kč. Ve skutečnosti to bude o něco méně, protože se čeká nárůst spotřeby elektřiny a příspěvek se tak „rozpustí“ ve větším objemu odebrané energie.
Odborníci ale nepočítají s tím, že by klesl pod 550 Kč za MWh, tedy nejméně 55 haléřů za každou odebranou kWh. V současné době platíme v průměru 4,5 Kč za kWh, příspěvek na obnovitelné zdroje by proto tvořil 12–15 % z této ceny a oproti letošnímu roku by se jednalo o více jak 10% zdražení ceny elektřiny. K podobným závěrům dochází i další instituce, např. Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo společnost pro obnovitelnou energii Czech RE Agency. Výpočty firmy ČEZ jsou ještě o něco méně příznivé, mluví o zdražení elektřiny o 15–18 %.
Kolik peněz zaplatíme za elektřinu navíc?
Cenu elektřiny však určují i další faktory – ceny na burzách, obchodní marže, poplatky za distribuci… Odhaduje se, že tyto další složky stoupnou příští rok zhruba o 4 %, která je nutno k ceně přičíst. Celkově tak můžeme očekávat zdražení proudu pro domácnosti o 15-22 %.
Pokud by elektřina zdražila o zmiňovaných 15 %, navýšily by se platby pro průměrnou domácnost přibližně o 2 000 až 3 000 korun ročně. Záleží zde především na to, k čemu domácnost elektřinu používá a jaké množství proudu odebírá. Domácnosti, které elektřinu používají k topení nebo ohřevu vody by si pochopitelně připlatily – náklady na elektřinu by jim tak mohly stoupnout až o 10 000 korun. Pokud se chcete zdražení bránit, můžete si na naší kalkulačce spočítat, zda nedostanete levnější elektřinu u jiného dodavatele.
V roce 2011 zaplatíme za obnovitelné zdroje 27 miliard korun.
Řešení aneb co dál s fotovoltaikou?
Současná situace nemá snadné řešení. Výkupní ceny elektřiny investorům garantovány na 20 let. Zmírnit růst cen elektřiny by mohl už zmiňovaný nárůst spotřeby energie. Ovšem i při nejoptimističtějším vývoji by šlo pouze o jednotky procent.
Je také možné, že se nepotvrdí odhady odborníků a v ČR letos vznikne méně než plánovaných 1 200 MWp solárních elektráren. To je ovšem nepravděpodobné, protože investoři, kterým se podařilo výkon rezervovat, budou chtít této jedinečné příležitosti za každou cenu využít – příští rok už totiž nebude investice do fotovoltaiky tak výhodná. Na druhou stranu je třeba připomenout, že z chystaných 1 200 MWp bylo zatím postaveno asi 200 MWp. Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy, navrhuje, aby další projekty byly co nejpřísněji kontrolovány a pokud možno byl omezen jejich rozvoj.
Cena elektřiny je složena z ceny silové elektřiny na burze, obchodní marže, z poplatků za distribuci a další služby. Některé z těchto položek mohou klesnout (např. silovou elektřinu na burze možná ČEZ a další elektrárenské společnosti nakoupí nepatrně levněji než loni). Nicméně zde není příliš velký manévrovací prostor, roli zde hraje jak situace na trhu, tak cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, který ale příliš dolů s cenou nemůže. Jasnější informace budeme mít koncem listopadu.
Asi nejefektivnější řešení navrhl ministr financí Kalousek: Uvalit na obnovitelné zdroje zvláštní daň. Je to jednoduché – zatímco smlouvu na garantovanou výkupní cenu elektřiny nikdo měnit nesmí, zdanit je možné prakticky cokoliv.
V praxi by to vypadalo tak, že elektrárenské společnosti vyplatí provozovatelům fotovoltaických elektráren stanovenou výkupní cenu, stát jim ale obratem sebere 50 % (což je uvažovaná výše daně) a cenu vrátí spotřebitelům. Zda je něco takového vůbec možné a zda by takový postup nebyl napaden u Ústavního soudu či v mezinárodních arbitrážích, to už je otázka pro právníky. Podle vyjádření ministerstva financí navíc závisí tento krok i na jiných ministerstvech. Ministr Kalousek prohlásil, že má připraveny konkrétní návrhy, které předloží vládě a veřejnosti počátkem září.
