15. 9. 2010
Ještě donedávna bylo zvykem v českých domácnostech využívat „noční proud“. Od pozdních večerních hodin do rána odebírali zákazníci elektřinu za nižší cenu. To už je ale minulostí. Naprostá většina zákazníků elektrárenských společností využívá jednotarifní složky (s jednotnou cenou za kWh po celý den, která je v průměru 4,5 Kč za kWh). Přesto i dnes můžete získat elektřinu za nižší ceny. Speciální sazby s dvěma různými cenami za elektřinu (vysokým a nízkým tarifem) ovšem získáte pouze při splnění konkrétních podmínek.
Získání dvoutarifní sazby je poměrně složitý proces.
Protože nízký tarif částečně zasahuje do nočních hodin, je zvykem nadále používat označení „noční proud“, i když pojem noční proud již oficiálně neexistuje. Důvody k tomu jsou dva. Jednak pevně stanovená doba pro odběr levnější elektřiny už nevyhovuje zatížení sítě, a tak je nízký tarif v každém regionu rozdělen do několika úseků. Nabídka nízkého tarifu pro domácnosti je navíc časově tak široká (pohybuje se v rozmezí 8 až 22 hodin denně), že v některých případech zkrátka nemůže nízký tarif být jen v noci.
Kdy běží nízký tarif?
Přepínání nízkého a vysokého tarifu je řízeno v každé oblasti centrálně. Slouží k tomu technologie HDO neboli hromadné dálkové ovládání. Zákazník, který dvoutarifní sazbu využívá, je vybaven přijímačem HDO. Pokud chcete získat informace, kdy v konkrétním odběrném místě platí nízký tarif, můžete je najít na webových stránkách (ČEZ, E.ON, PRE) nebo je poskytují zákaznické linky (ČEZ: 840 840 840, E.ON: 840 111 333, PRE: 267 055 555 nebo 840 555 333). Doba nízkého tarifu je určována hromadně. Individuálním požadavkům na změnu intervalu nízkého tarifu nemohou z technických důvodů distributoři vyhovět.
Sazby distributorů elektrické energie
Ať už jste zákazníkem kteréhokoli z tuzemských distributorů elektřiny, můžete vybírat ze dvou jednotarifních sazeb a sedmi dvoutarifních sazeb. Mohlo by se zdát, že s ohledem na početnou paletu dvoutarifních sazeb jsou právě tyto sazby nejhojněji zastoupeny. Opak je pravdou. Drtivá většina českých domácností využívá jednotarifní sazby.
„Jednotarifní sazby D01d a D02d a příslušný produkt D Standard užívají zhruba dvě třetiny všech zákazníků,“ zveřejňuje statistiku ČEZu Eva Nováková, tisková mluvčí. Obdobně je tomu i u ostatních distributorů.
Bez přímotopu nebo akumulaček nemáte šanci
Proč se tak málo domácností snaží získat nízký tarif? Nízký tarif je podmíněn splněním řady technických požadavků, doložením revizních zpráv a požadovaných potvrzení a vyplněním příslušných formulářů distributora. Celkově jde o poměrně složitý proces.
Nicméně základní podmínkou pro získání nízkého tarifu je instalace přímotopu, akumulačního spotřebiče pro vytápění či ohřev vody, kombinace zmíněných spotřebičů, popřípadě instalace tepelného čerpadla. „Výjimku tvoří dvoutarifní sazba TrendVíkend. Tato sazba nemá žádnou podmínku přiznání, je však pro běžné bytové potřeby nevýhodná,“ uvádí Božena Herodesová z E.ONu.
Přímotopy a elektrické akumulační spotřebiče jsou vzhledem k drahému provozu spíše na ústupu. Existují totiž mnohem úspornější zařízení (např. akumulační krb na dřevo). Vyšší podíl na dvoutarifních sazbách zaznamenávají jen tepelná čerpadla, populární zejména v poslední době.
Nabídka dodavatelů elektřiny
Škála devíti sazeb, ať už jde o sazby jednotarifní či dvoutarifní, se u jednotlivých dodavatelů elektřiny rozpadá do tzv. produktových řad. Nejběžnější jednotarifní sazby D01d a D02d najdete v nabídce pod následujícím označením: D Standard (ČEZ), Trend (E.ON), KomfortKlasik 24 (PRE). Úplný přehled produktových řad a cen nabízejí dodavatelé na svých internetových stránkách.
Pří výběru vhodného tarifu tedy musíme počítat s tím, že nabízené sazby dodavatelé zahrnují pod různá označení, pod nimiž je pro běžného zákazníka často těžké si konkrétní produkt představit.
Skupina ČEZ má nabídku ještě složitější. Kromě sazby, která je zařazena do určitého produktu, si zákazník vybírá také úroveň poskytovaných služeb: COMFORT (základní služby, včetně zákaznické linky), BASIC (pouze písemný kontakt – internet, pošta; zákazník ušetří 120 Kč ročně) a EXCLUSIVE (k dispozici specialista na využití energie a úspory, zákazník připlácí 15 Kč měsíčně). Pružnější změna ceny elektřiny se skrývá pod produktem Měsíc a Kvartál, kdy je cena elektřiny stanovována měsíčně nebo čtvrtletně a přizpůsobuje se vývoji cen na energetické burze.
Pro koho jsou dvoutarifní sazby?
Dvoutarifní sazby, jak vyplývá z přehledu produktů, jsou určeny především domácnostem, které jsou vytápěné elektřinou. Výjimku tvoří osmihodinový nízký tarif (D25d), pro jehož získání stačí používat akumulační spotřebič pro ohřev vody (bojler). Ostatní sazby jasně vymezují, jakým způsobem musí být domácnost vytápěna. Mohou to být akumulační kamna, přímotopy nebo tepelná čerpadla. Pro přiznání dvoutarifní sazby musí ale zákazník splňovat další podmínky, jako jsou například požadavky spojené s příkonem hlavního jističe nebo tepelnými ztrátami objektu.
Jak změnit stávající tarif a získat dvoutarifní sazbu?
Jak již bylo uvedeno, základní podmínkou pro získání dvoutarifní sazby je instalace příslušného zařízení (akumulačního nebo přímotopného zařízení, popř. tepelného čerpadla). Další podmínkou je, že příkon zařízení musí činit stanovené procento z celkového příkonu domácnosti nebo musí výkon odpovídat tepelným ztrátám objektu. „Například pro sazbu D26d musí činit součtový instalovaný příkon akumulačních elektrických spotřebičů nejméně 55 % příkonu hlavního jističe před elektroměrem v odběrném místě,“ upřesňuje Božena Herodesová z E.ONu.
Cestu k získání nízkého tarifu vám může znesnadnit nedostatečně velký hlavní jistič v odběrném místě. „V případě navýšení velikosti jističe musí žádost o povolení nejprve vyplnit revizní technik. Pak je nutné uzavřít novou smlouvu na nový tarif. Navýšení jističe se platí jednorázovou položkou u jednofázového jističe 200 Kč za 1 ampér, u třífázového jističe 500 Kč za 1 ampér,“ osvětluje postup při přechodu na dvoutarifní sazbu Petr Holubec, tiskový mluvčí Pražské energetiky.
Pro spotřebiče, na které se nízký tarif vztahuje, také platí, že musí být zajištěno jejich technické blokování v době vysokého tarifu. „V praxi to znamená, že akumulační kamna nemohou být zapnuta do zásuvky. Jsou na speciálním obvodu, který se spíná jen přístrojem, jenž řídí vysoký a nízký tarif. Ve chvíli, kdy je toto blokování nainstalováno, změní distributor sazbu,“ dodává Eva Nováková z ČEZu.
Nutno připomenout, že proces získání dvoutarifní sazby je administrativně a technicky poměrně složitou záležitostí, a proto je třeba obrnit se trpělivostí a počítat s finančními náklady, které plynou z odborných posudků, jako jsou např. revizní zprávy nebo potvrzení o tepelných ztrátách (průměrně jde u běžné domácnosti o částku 7–10 000 Kč).
Kolik lze s nízkým tarifem ušetřit?
Stojí starosti, byrokracie a finanční náklady spojené s přechodem na dvoutarifní sazbu za to? Využíváním nízkého tarifu, resp. dvoutarifní sazby zákazníci výrazně ušetří. Splní-li zákazník například všechny podmínky pro přiznání sazby pro přímotopné vytápění (D45d), kdy je nízký tarif dvacet hodin denně, náklady oproti jednotarifní sazbě (D02d) klesnou prakticky na polovinu. Samozřejmě úspora je úměrná délce nízkého tarifu. Osmihodinová sazba D25d pro domácnosti s akumulačním spotřebičem (například elektrickým bojlerem na ohřev vody) ušetří oproti tradiční sazbě D02d přibližně 20 % nákladů (při roční spotřebě cca 5 MWh).
Výhodné je také přesunout spuštění zařízení s programovatelným provozem, jako jsou např. pračky a myčky nádobí, do doby nízkého tarifu. „Například pokud zákazník s akumulačním ohřevem užitkové vody a sazbou D25d používá myčku nádobí a pračku s roční spotřebou 320 kWh a 230 kWh a nebude tyto spotřebiče zapínat v době vysokého tarifu, ale pouze v době nízkého tarifu, pak místo 2 700 Kč zaplatí jen 970 Kč, tj. o 1 730 Kč méně,“ vysvětluje Božena Herodesová ze společnosti E.ON.
