Klimatické změny zlevňují teplo, ale mohou 10krát zdražit vodu

Katastrofických scénářů známe dost, na některé dokonce stáváme fronty před pokladnami kin. Zatímco invaze mimozemšťanů děsí málokoho, záběry topících se polárních medvědů dokážou vzbudit rozličné emoce. Například český exprezident Václav Klaus nevidí klimatické změny negativně, protože důsledkem může být rozmrznutí Sibiře a bohatší sklizeň zemědělských plodin. Také jeho nástupce Miloš Zeman odmítá snahy ekologických aktivistů, zelené politiky chce dokonce „vypálit, počurat a posolit“. Opusťme však kinosály a politická fóra, přejděme ke tvrdým faktům.

Klimatické změny nám přitápějí

„Modelové simulace ukazují postupný nárůst průměrné teploty na území České republiky kolem 0,2 až 0,3 °C za deset let, vyšší v létě a nižší v zimě,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Klimatické změny dokládá přesvědčivými grafy a daty. Oproti roku 1960, kdy naplno zahájil svoji profesionální uměleckou kariéru nejslavnější český zpěvák Karel Gott, pozvolna stoupla venkovní teplota během topných sezón o 1 °C. Při zachování pokojové teploty 21 °C ve stejném obydlí to znamená, že ušetříme za vytápění 5 % nákladů.

Grafem je zachycena změna klimatu v České republice, měřená ve °C (stupních Celsia) mezi lety 1961 a 2013. Modrá linie sleduje průměrné roční teploty, červená průměrné teploty v měsících duben až září, zelená průměrné teploty v měsících říjen až březen. Zdroj: Oddělení klimatické změny ČHMÚ.

Právě průměrná úspora za teplo bývá na jaře nejžádanější informací, kterou magazín CenyEnergie.cz poskytuje masmédiím. Dílčí finanční částka vypadá srozumitelně a většinou pozitivně, ale změna klimatu je neúprosně komplexní.

Povodně i velké sucho

Změna klimatu oslabuje sady, když stromům místo vegetačního klidu raší pupeny. Za mírnějších zim plodí zvířata přespříliš mláďat, což neradi vidí zemědělci a lesníci. Také ubývá sníh, který „normálně“ svým jarním táním doplňuje podzemní zásoby vody. Rozmrzající půda totiž není prorostlá rostlinami, což usnadňuje vsakování.

„Kvůli klimatické změně jsou nyní srážky rozloženy tak, že je méně sněhu, zatímco silné deště během jara a léta jsou častější. Vegetační pokrývka nedovoluje dostačující prosakování. Přívalové deště zůstávají převážně na povrchu a mohou způsobovat povodňové škody,“ vysvětluje Česká geologická služba (ČGS), proč nyní mapuje zásoby podzemní vody. Pravidelná sucha teoreticky hrozí oblasti od Krušných hor po východní Čechy, ohrožena je také jižní a částečně střední Morava.

Vyžaduje změna klimatu státní plán?

„Povodně a související škody přitahují média. Nicméně následky katastrofálního sucha bývají násobně větší!,“ varuje vodohospodář Mark Rieder z Ministerstva životního prostředí (MŽP). Právě „zelený resort“ vypracoval Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR, který byl přijatý vládou již roku 2004 a vyčísluje především zamýšlenou redukci vypouštěných skleníkových plynů. MŽP nyní připravilo další plán, ve kterém navrhuje například regulaci spotřeby vody. Při velkém suchu, když odeberete nadstandardní množství životadárné tekutiny, máte za každý další litr platit až desetinásobnou cenu.

Změna klimatu prý vyžaduje taky preventivní opatření. Můžeme například využít úsporné technologie, zadržovat dešťovou vodu, propojit vlhčí a sušší oblasti, citlivě budovat na říčních tocích nádrže, vysazovat smíšené lesy, nebo obnovovat meze a remízky, které dokážou tekutinu udržet. Nový návrh ministerstva bude teprve projednávat současná vláda. Ovšem pokud jsou předpovídané klimatické změny reálné, vyžadují komplexní akci, či spíše reakci v dlouhodobějším než čtyřletém horizontu.