8. 6. 2022
Průmyslová výroba má okamžitou, ale také dlouhodobou cenu. Kupříkladu megawatthodina (MWh) elektrické energie, která byla dneska vyrobená spalováním hnědého uhlí nebo štěpením atomových jader, na maloobchodním trhu stojí 2 600 až 11 000 Kč. Jenomže současná faktura neobsahuje plnou cenu za znečištěný vzduch, ani za izolaci jaderného odpadu. A přitom vznikají vícenáklady, které zaplatíme prostřednictvím zdravotního pojištění, nebo přeneseme na další generace.
Vedle konvenčních uhelných a atomových elektráren proto existují alternativy: takzvané podporované zdroje energie (POZE). Čeští politici, stejně jako představitelé celé Evropské unie preferují produkci, která v krátkodobém ekonomickém horizontu není levná, ale v dlouhodobém environmentálním výhledu vychází šetrněji.
Obnovitelné, druhotné a kombinované
Preferované technologie a komodity jsou definovány českým zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Jde o:
- obnovitelné zdroje energie (OZE), neboli vodní, sluneční a větrné elektrárny, biomasu, bioplyn a biologicky rozložitelný komunální odpad
- druhotné zdroje energie (DZE), neboli jiný komunální odpad, vyjeté oleje, skládkové plyny a odpadní teplo
- kombinovanou výrobu elektrické a tepelné energie (KVET)
POZE, respektive jejich producenti jsou zvýhodňovaní dvojím způsobem:
- Od státu dostávají takzvané zelené bonusy, prostřednictvím státní společnosti OTE.
- Nebo jejich elektrickou energii povinně vykupují takzvaní dodavatelé poslední instance (ČEZ Prodej, E.ON Energie, Pražská energetika), za garantované ceny.
Nejproduktivnější jsou bioplynky, nejdražší fotovoltaiky
Konkrétní podpora závisí na samotném energetickém zdroji, ale také na dalších faktorech: na jeho instalovaném výkonu, na jednotarifním a dvoutarifním cenovém pásmu, nebo na datu, kdy byl zprovozněn.
Nízké zelené bonusy dostávají producenti, kteří vyrábějí elektrickou energii z komunálního odpadu – a možná proto jde o okrajovou specializaci. Nejvýkonnějšími obnovitelnými elektrárnami jsou v České republice bioplynové stanice, jejichž garantované výkupní ceny dosahují vysokých tržních hodnot.
A největší podporu dostávají subjekty, které zprovoznily svoji fotovoltaiku v roce 2007: Nyní mají nárok na garantovanou výkupní cenu 18 238 Kč/MWh, nebo na zelený bonus 16 968 Kč/MWh. Oproti volnému trhu tedy dostávají dvojnásobnou protihodnotu!
| Elektřina v Kč/MWh | ||
|---|---|---|
| DOTOVANÉ POZE | Výkupní ceny | Zelené bonusy |
| Komunální odpad | – | 45 – 331 |
| Biomasa | 1 245 – 4 580 | 0 – 3 191 |
| Větrná elektrárna | 1 969 – 4 426 | 774 – 3 231 |
| Vodní elektrárna | 2 258 – 3 888 | 1 063 – 2 693 |
| Solární elektrárna | 2 907 – 18 238 | 1 637 – 16 968 |
| Bioplyn | 0 – 4 120 | 0 – 2 731 |
| TRŽNÍ CENY | ||
| Velkoobchodní | 1 282 – 8 050 | |
| Maloobchodní | 2 600 – 11 000 |
Srovnáváme krajní hodnoty bez distribučních poplatků a daní. Garantované výkupní ceny a zelené bonusy vyhlašuje Energetický regulační úřad (ERÚ).
Podporované zdroje energie jsou dotované primárně ze státního rozpočtu. Ve vládním nařízení č. 349/2021 Sb. stojí, že odsud letos dostanou 27 miliard Kč, což znamená 1,4 % celkových výdajů.
Podporované zdroje energie na faktuře
Spotřebitelé, připojení na elektrickou distribuční soustavu, přispívají navíc ještě individuálně. Poplatek záleží na spotřebě, aktuální taxa pro domácnosti činí 495 Kč/MWh + 21% daň z přidané hodnoty (DPH). Tuto položku najdete na faktuře, kde bývá pojmenovaná jako „podpora výkupu elektřiny“, „cena na podporované zdroje“ apod.
Běžná tuzemská rodina spotřebuje zhruba 2,5 MWh elektrické energie ročně, takže touto formou uhradí bezmála 1 500 Kč/rok včetně DPH. Ale léta utíkají, a souhrnný individuální účet za podporované zdroje letos přesáhne 18 686 Kč.
| Rok | Kč/MWh bez DPH | Kč/rok vč. DPH |
|---|---|---|
| 2005 | 39,45 | 117,36 |
| 2006 | 28,26 | 84,07 |
| 2007 | 34,13 | 101,54 |
| 2008 | 40,75 | 121,23 |
| 2009 | 52,18 | 155,24 |
| 2010 | 166,34 | 499,02 |
| 2011 | 370,00 | 1 110,00 |
| 2012 | 419,22 | 1 257,66 |
| 2013 | 583,00 | 1 763,58 |
| 2014 | 495,00 | 1 497,38 |
| 2015 | 495,00 | 1 497,38 |
| 2016 | 495,00 | 1 497,38 |
| 2017 | 495,00 | 1 497,38 |
| 2018 | 495,00 | 1 497,38 |
| 2019 | 495,00 | 1 497,38 |
| 2020 | 495,00 | 1 497,38 |
| 2021 | 495,00 | 1 497,38 |
| 2022 | 495,00 | 1 497,38 |
| Průměr | 343,80 | 1 038,12 |
| Celkem | 18 686,07 |
Poplatek na podporu POZE vyčísluje opět Energetický regulační úřad. Individuální účet vám spočítá kalkulačka.
Sečtěme státní dotace a spotřebitelské poplatky, a vyjde přes 45 miliard Kč/rok. Mezi našimi současnými politiky však převažuje názor, že tyto výdaje spíše utlumíme, nežli zvýšíme. Sluneční nebo bioplynové elektrárny, zprovozněné po roce 2013, proto tuto pomoc nedostávají. Starší podporované zdroje energie mají výhodu, zákon totiž hovoří o jejich patnáctileté investiční návratnosti.
Naše veřejné a vaše soukromé peníze inkasují féroví podnikatelé, kteří vizionářsky umístili solární elektrárničky na střechy svých rodinných domů, dílen nebo škol. Ovšem na licenci, včasné připojení a dotace dosáhla i řada neprůhledných společností, jejichž rozsáhlé fotovoltaické parky stojí na zemědělské půdě. Zákon proto obsahuje také „solární daň“: Majitel dotované fotovoltaiky, která byla zprovozněna v roce 2009 nebo 2010 a má instalovaný výkon přes 30 kW, odvádí do státní pokladny 10 nebo 20 % svojí výkupní ceny, eventuálně 11 nebo 21 % svého zeleného bonusu.
