Plynová krize nás motivuje, abychom se vrátili k udržitelnější a levnější energii. Fosilní paliva vznikala v zemi déle než lidská civilizace, zatímco smrky nebo duby rostou rychleji než člověk. Lesy proto slouží jako uklidňující oáza pro vystresované městské duše, nekonečná inspirace pro umělce a neúnavná továrna na dřevo. Pokácené stromy míří na pilu, kde se mění na stavební materiál – hranoly, fošny, latě a prkna. Na zemi se mezitím vrší zdánlivý odpad.
Recyklací k automatickému vytápění
Pod kotoučové a pásové pily padají odřezky, štěpka a piliny, které jsou následně drceny a lisovány do malých válečků. Z odpadního materiálu vzniká ušlechtilé ekologické palivo: pelety. Oproti surovému dřevu jsou dražší, ale mají vyšší výhřevnost a standardizované rozměry: průměr 5 až 9 milimetrů, délku 3,15 až 40 mm, nejčastěji však 20 až 30 mm. Moderní kotel na pelety proto pracuje samostatněji, než tradiční kamna na naštípaná polínka. Ovšem rozlišujeme několik typů:
- Takzvaný „automatický” kotel si samostatně doplňuje palivo a vzduch. Majitel dosypává pelety do zásobníku zhruba jednou denně. Přesná frekvence záleží na výkonu, který nastavíte přes termostat, mobilní aplikaci apod.
- Zplynovací kotel mění pelety na plyn, aby dosáhl vyšší účinnosti.
- Kombinovaný kotel spálí různé palivo, například pelety a surové dřevo nebo uhlí.
- Kaskádová kotelna spojuje několik kotlů, takže sčítá jejich výkon.
Propočty pro větší rodinný dům
Většina českých domácností topí zemním plynem nebo uhlím, prostřednictvím lokálních kotlů a centrálních tepláren. Jenomže fosilní paliva se stávají nedostatkovým zbožím, a tomu odpovídá jejich stoupající cena. Obyvatelé třígeneračního bytového domu, kteří letos ve společném plynovém kotli využijí 48 000 kilowatthodin (kWh) tepelné energie, podle nových ceníků zaplatí dohromady 80 000 až 290 000 Kč. Záleží na zvoleném dodavateli a tarifu, jak ukazuje naše kalkulačka. Momentálně však celý trh zdražuje, protože největší exportér zemního plynu – ruský Gazprom – porušuje uzavřené dohody a omezuje dodávky do Evropské unie.
Kdyby zmíněný bytový dům přešel na pelety, jeho obyvatelé za stejný tepelný komfort zaplatí 80 000 až 115 000 Kč/rok. Aktuální ceny kolísají zhruba od 9 po 11 Kč/kg. Výhřevnost dřevěných pelet dosahuje 4,722 až 5,556 kWh/kg. Pelety jsou tedy cenově srovnatelné s nejlevnějšími tarify zemního plynu. Majitel peletového kotle ovšem není odkázaný na podzemní plynové zásobníky, ani na nevyzpytatelné ruské exportéry. Pokud má volné skladovací prostory a nakoupí palivo do zásoby, ochrání se před další inflační vlnou.
Kotel na pelety není pro každého
Běžná česká domácnost, která žije v samostatném rodinném domě, má menší spotřebu tepelné energie: kolem 16 000 kWh/rok. Pokud chce automatický peletový kotel, aby měla celoročně zajištěnou teplou užitkovou vodu a během topné sezóny také vytápění, pravděpodobně narazí na problém. Nejúspornější modely mají minimální výkon 2,8 kilowatt (kW), což při permanentním provozu znamená vysokou spotřebu tepelné energie: přes 24 000 kWh/rok. Pro průměrnou samostatnou domácnost jsou tedy předimenzované.
„Minimální odběr otopné soustavy by měl být roven minimálnímu výkonu vašeho spotřebiče, aby nedocházelo k častým startům,“ vysvětlil nám Radek Janů, specialista na vytápění. Pokud máte nízký příkon, kotel se častěji vypíná a zapíná, a přitom klesá jeho životnost. Takže minimální výkon 2,8 kW = minimální spotřeba 2,8 kWh/hodinu. „Kotle (klasicky umisťované v kotelnách) bývají instalovány v domech, které mají větší tepelnou ztrátu. Pro menší výkony existují teplovodní nebo teplovzdušná peletová kamna, krby, vložky apod.,” napsal nám Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta.