8. 6. 2015
„Vládní kabinet schválil Národní akční plán jaderné energetiky (NAP JE), který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí. Ten počítá s výstavbou nových jaderných bloků na lokalitě Dukovany i v Temelíně,“ oznámila vládní koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL). Kompletní Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky si můžete stáhnout TADY. Ve zbytku článku shrneme některé zásadní body.
Současný stav jaderné energetiky v ČR
Česká vláda je většinovým vlastníkem akciové společnosti ČEZ, která aktuálně provozuje 4 reaktory Jaderné elektrárny Dukovany a 2 reaktory Jaderné elektrárny Temelín. Podle zátěžových zkoušek jsou dostatečně zabezpečeny, dokonce „vůči velmi nepravděpodobným, extrémním jevům“. Ale „současné zásoby paliva v ČR obvykle na 1 rok provozu jsou z hlediska energetické bezpečnosti zcela nedostatečné, a to zejména s ohledem na dodavatele z Ruska a geopolitické souvislosti„. Zatím ještě není rozhodnuto, kde Správa úložišť radioaktivních odpadů izoluje vyhořelý materiál, před kterým chce chránit životní prostředí řádově desetitisíce let.
Každá jaderná elektrárna vyrábí kolem 15 TWh energie, což znamená dohromady přes 35 % tuzemské produkce elektřiny. Jaká je životnost? Dukovany byly zprovozněny v letech 1985 až 1987, Temelín v letech 2000 a 2002. Původně se předpokládalo, že starší komplex začne ukončovat provoz letos, ale ve světě jsou podobná zařízení běžně modernizována, a nakonec běží až dvojnásobnou dobu. „Dlouhodobým záměrem je udržet provoz Jaderné elektrárny Dukovany minimálně do roku 2035 až 2037. V případě Jaderné elektrárny Temelín je záměrem dosáhnout celkové délky provozu do roku 2060 (blok 1), respektive 2062 (blok 2).“
Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR (NAP JE)
„S ohledem na dlouhodobou bezpečnost dodávek je nutné akcentovat potřebu diverzifikace dodavatele jaderného paliva,“ píše vláda. Zmiňuje také pokročilejší technologie, využívající odpadní materiál. „Případné rané nasazení rychlých reaktorů či paliva MOX (resp. pokročilých paliv s dalšími jadernými prvky než jen uran) vyžaduje zajistit transport vyhořelého jaderného paliva do státu, ve kterém by bylo zajišťováno přepracování. V Evropě dnes připadají v úvahu (další se nedají očekávat) Francie, Rusko a Velká Británie.“
Velkým tématem je zamýšlené zvýšení produkce, přesněji financování nových reaktorů. Nedávno aktualizovaná Státní energetická koncepce předpokládá, že docházející uhlí bude nahrazeno především obnovitelnými zdroji a jaderným palivem. „Abychom byli schopni zajistit energetickou soběstačnost a bezpečnost naší země, je nezbytné zahájit přípravu výstavby jednoho bloku v lokalitě Dukovany a jednoho bloku v lokalitě Temelín, a to s možností rozšíření na dva bloky v obou lokalitách,“ říká ministr průmyslu Jan Mládek.
Zatímco ekologickou energii už podporuje částečně stát, částečně spotřebitel elektřiny, nové reaktory zatím investora nemají. Vláda vysvětluje, že „tržní deformace“ způsobily zlevňování elektřiny, takže výstavba nových jaderných bloků může být prodělečná. Navrhuje vyčkat asi do roku 2025 a nejpozději před vydáním stavebního povolení posoudit, „zda se tržní situace již stabilizovala“. Kdyby projekt zůstával prodělečný, dostane investor „vládní garance“. Nejpozději roku 2037 přibude nový blok Dukovanům, které by jinak ukončily činnost.
Vláda vidí 3 varianty, jak financovat výstavbu nového jaderného zdroje:
|
Kolik zaplatíme za nové reaktory?
Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky předestírá širší škálu možností, kterou v podstatě ohraničují dva extrémní scénáře.
A/ Tržní hodnota energie razantně stoupne. Na Evropské energetické burze (EEX) a Středoevropské energetické burze (PXE) dojde ke zdražení skoro na trojnásobek, ze současných 35 eur/MWh až na 99 eur/MWh, na úroveň dnešních paroplynových elektráren. Rozšiřování Dukovan a Temelína bude rázem ziskovým byznysem, soukromý investor převezme veškeré riziko a zaplatí nové bloky. Českému spotřebiteli elektřina zdraží zhruba o 80 % (při stejných nákladech průměrného dodavatele v odběratelské kategorii domácností a plánovaném finančním bonusu od profitujícího výrobce 9 miliard Kč/rok), ale zůstane levná v mezinárodním srovnání.
B/ Tržní hodnota energie bude dlouhodobě stagnovat. Současná vláda připouští, že stát může investorovi garantovat výkupní cenu elektřiny, což by za současných podmínek zatížilo průměrné odběrné místo částkou 702 až 2 281 Kč/rok (celkem 4 až 13 miliard Kč/rok, děleno 5 700 000 OPM).
Vládní dokument kritizují a rizika jaderné energetiky popisují ekologové. „Na Ukrajině se válečná fronta mezi separatisty a ukrajinskou armádou dostala do vzdálenosti necelých 200 kilometrů od skladu jaderného odpadu,“ upozorňují ve společném prohlášení Aliance pro energetickou soběstačnost, Hnutí Duha a Calla. „Národní akční plán vtáhne budoucí vládu v roce 2025 do jaderné pasti, neboť právě na ní by mělo zůstat rozhodnutí o pokračování projektu či jeho finanční podpoře z veřejných zdrojů,“ varují neziskové organizace. Povinná podpora jaderné energie údajně může české spotřebitele stát 1 až 2,9 bilionu Kč.
Tak vysoké odhady vyžadují srovnání. Povinná podpora obnovitelných zdrojů stojí průměrné odběrné místo elektřiny zhruba 5 062 Kč ročně (loňská netto spotřeba 58 295 300 MWh krát poplatek 495 Kč/MWh, děleno 5 700 000 OPM), jenom na přímých poplatcích skrze vyúčtování. „Zelená energie“ postupně zatěžuje veřejné rozpočty částkou 0,9 až 1 bilion Kč. Přitom vodní, větrné, sluneční nebo bioplynové elektrárny oproti jaderným reaktorům nedosahují ani poloviční produkce. Na druhou stranu, představitelé skupiny ČEZ opakují, že malé zdroje a nové technologie pravděpodobně umožní decentralizaci. „Vývoj nezadržitelně směřuje k posilování energetické samostatnosti spotřebitelů,“ píše ČEZ v březnové tiskové zprávě.
