31. 8. 2012
Jedním ze závazků, které má Česká republika vůči Evropské unii, je každoroční analýza místního trhu s elektřinou a plynem. Bilanční materiál sestavuje Energetický regulační úřad (ERÚ), aby jej následně zaslal Evropské komisi. Dokument obsahuje pozoruhodná srovnání, proto se nenechme odradit jeho dlouhým názvem a prolistujme Národní zprávu Energetického regulačního úřadu o elektroenergetice a plynárenství v České republice za rok 2011!
Průměrný odběratel byl loni bez elektřiny 269 minut.
ERÚ připomíná, že loni nabyla účinnosti novela energetického zákona, jež například umožňuje odběratelům bezproblémově odstoupit od smlouvy v případě zdražení nebo změny obchodních podmínek. Opět také vzrostl počet domácností a firem, které změnily dodavatele. Kvalita služeb ovšem závisí také na distributorovi energie!
Srovnání distribučních regionů podle výpadků proudu
Distributory elektřiny ČEZ, E.ON a Pražskou plynárenskou můžeme porovnat podle tří kritérií: Kolikrát během roku vypadne proud průměrnému odběrateli? Jak dlouho trvají všechny výpadky celkově? Jak dlouho trvá průměrně jedna havárie? Loni zažily přerušení distribuce dvě ze tří pražských rodin. Nejvíce výpadků zaznamenal obyvatel v distribuční oblasti společnosti ČEZ, nejdéle byl bez elektřiny zákazník v distribuční oblasti společnosti E.ON.
| Rok 2011: Kolikrát a jak dlouho byl bez proudu průměrný odběratel? | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| ČEZ | E.ON | PRE | Celá ČR | |||
| Průměrný počet výpadků za rok | 2,88 | 2 | 0,65 | 2,36 | ||
| Průměrné trvání všech výpadků v minutách za rok | 296,7 | 314,4 | 46,79 | 268,82 | ||
| Průměrné trvání jednoho výpadku v minutách | 103,15 | 157,26 | 72,13 | 113,87 | ||
Pozn. Data pocházejí z roku 2011 a vztahují se na průměrné odběrné místo v daném regionu. ČEZ distribuuje elektřinu na většině území ČR (včetně Havlíčkova Brodu a Vsetína), E.ON v jižních Čechách a na jižní Moravě (včetně Jihlavy, Prostějova a Zlína), PRE v Praze. Zdroj: regionální distribuční společnosti, Národní zpráva ERÚ za rok 2011.
Srovnání cen plynu pro domácnosti a velkoodběratele
Je pochopitelné, že si obchodníci schovávají speciální nabídky pro velké zákazníky. Pokud dodavatel prodá například 2000 MWh plynu průmyslovému podniku s 2procentním ziskem, a 20 MWh plynu běžné tuzemské domácnosti s 10 procentním ziskem, první zakázka pro něj bude ve výsledku 20krát výnosnější. Zapomeňme ale na fiktivní modelový příklad a podívejme se, o kolik jsou ceny pro velkoodběratele výhodnější na reálném tuzemském trhu.
Na konci loňského roku platila průměrná domácnost za dodávku 1 megawatthodiny zemního plynu 1 444,92 Kč včetně DPH. Maloodběratel (obyčejně firma s roční spotřebou do 630 MWh) odváděl za stejný objem energie asi o 0,43 % peněz více, zatímco velkoodběratel měl ceny přibližně o 33 % nižší.
| Rok 2011: Cena dodávky 1 MWh zemního plynu pro různé typy zákazníků | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Domácnosti | Maloodběratelé | Velkoodběratelé | |||
| 1. čtvrtletí | 1 239,76 Kč | 1 230,90 Kč | 807,22 Kč | ||
| 2. čtvrtletí | 1 263,77 Kč | 1 300,10 Kč | 836,02 Kč | ||
| 3. čtvrtletí | 1 359,97 Kč | 1 387,43 Kč | 911,17 Kč | ||
| 4. čtvrtletí | 1 444,92 Kč | 1 451,12 Kč | 968,00 Kč | ||
Pozn.: Průměrné ceny jsou včetně DPH, v první den daného kvartálu platily pro 1 megawatthodinu samotného zemního plynu coby tržní komodity (tzv. dodávka plynu), jež tvořila asi 4/5 celkové ceny za tuto energii. Na tuzemském trhu spotřebitel obyčejně spadá do kategorie domácnost a maloodběr při roční spotřebě do 630 MWh, do kategorie střední odběr při roční spotřebě 630 až 4 200 MWh a do kategorie velkoodběr při roční spotřebě nad 4 200 MWh. Pro účel Národní zprávy je ale používána poněkud odlišná klasifikace Evropského statistického úřadu, kde kategorie D3 = domácnost se spotřebou nad 200 GJ (62 MWh), kategorie I1 = firma s roční spotřebou do 1 000 GJ (309 MWh), kategorie I4 = firma s roční spotřebou 100 000 až 1 000 000 GJ (30 864 až 308 642 MWh). Zdroje: Český statistický úřad, Národní zpráva ERÚ za rok 2011, web epp.eurostat.ec.europa.eu.
Není divu, že loni změnilo dodavatele plynu 12,53 % domácností a 31,46 % velkoodběratelů. Nejlukrativnější nabídky totiž padají při prodeji energie v množství, jež by stačilo na vytápění malé, nebo i větší obce. „Střední a velcí odběratelé plynu mají obvykle individuálně stanovenou cenu určenou cenovým vzorcem, která se v průběhu roku mění měsíčně,“ upřesňuje ERÚ.
RWE má 52 % trhu s plynem, Lumius a Vemex dohromady 10 %
Pozoruhodné je srovnání dodavatelů podle počtu jejich zákazníků. Nicméně jak už jsme naznačili v předchozí kapitole, jeden průmyslový podnik může spotřebovat více energie, než některá okresní města. Například Teplárny Brno letos od společnosti SPP CZ odeberou množství zemního plynu, jež by stačilo na vytápění 55 tisíc rodinných domů (přesně 1 650 000 MWh). Jaký podíl na trhu mají dodavatelé, pokud je srovnáme podle celkového objemu prodané energie?
Největším obchodníkem je skupina RWE, pod niž patří nejenom RWE Energie, ale také Jihomoravská plynárenská, Severomoravská plynárenská, Východočeská plynárenská a společnost RWE Key Account CZ. Dohromady loni prodala 52,4 procenta spotřebovaného plynu. Se znatelným odstupem následovaly společnosti Pražská plynárenská (9,9 %), Lumius (5,1 %) , Vemex (4,7 %), E.ON (4,4 %), Pragoplyn (4,2 %), ČEZ (4 %), SPP CZ (2,6 %), Lama Investments (2,4 %), Bohemia Energy (2,2 %), United Energy Trading (2,1 %), GDF Suez (2 %) a Wingas (1,04 %). Zbylí dodavatelé loni neprodali více než 1 % z celkového objemu v tuzemsku spotřebovaného zemního plynu.
Pozn.: Graf znázorňuje, jaký podíl na celkovém množství zemního plynu prodaného v tuzemsku měly loni různé energetické společnosti. Zachyceni jsou pouze dodavatelé, kterým náleželo více než 1 procento. Zdroj: Operátor trhu s elektřinou, Národní zpráva ERÚ za rok 2011.
