22. 5. 2015
Poslanci i senátoři schválili úpravy dokumentu, který dennodenně ovlivňuje takřka celou populaci České republiky. Novelizovaný energetický zákon (č. 458/2000 Sb.) vzbuzoval obavy, že zvedne účty domácnostem a umlčí regulační úřad. Práci ústavních činitelů včera završil podpis prezidenta, takže místo dalších spekulací propočítejme vybrané změny. Schválená novela energetického zákona, v podobě zveřejněné Senátem, je ke stažení ZDE.
Novela energetického zákona zvýrazňuje poplatek za jistič
Podporované zdroje energie, například větrné a sluneční elektrárny zatím povinně dotovali jenom spotřebitelé elektřiny. Letošní poplatek činí 495 Kč/MWh (megawatthodinu) bez DPH. Kdo neodebere žádný proud, nemusí ekologickou výrobu elektřiny podporovat vůbec. To pravděpodobně zůstane stejné. Novela energetického zákona sice zavádí jednotku Kč/A/měsíc podle velikosti hlavního jističe před elektroměrem, ale zároveň obsahuje garanci, že nikdo nezaplatí více než doposud.
| „§ 28 Financování podpory elektřiny a provozní podpory tepla (…) (4) Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny (…) b) pro odběrná a předávací místa připojená k distribuční soustavě na napěťové hladině nízkého napětí v Kč/A/měsíc na základě jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem a příslušné distribuční sazby. (5) Zákazník hradí za fakturované období složku ceny služby distribuční soustavy nebo složku ceny přenosové soustavy na podporu elektřiny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy nebo jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v odběrném nebo předávacím místě nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem podle odstavce 4. Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v odběrném nebo předávacím místě za fakturované období. (…)“ |
Příklad: Domácnost spotřebuje 2 MWh elektřiny za rok. Letos zaplatí na podporu ekologické výroby energie 990 Kč bez DPH (2 x 495 Kč). Stejná domácnost má hlavní jistič velikosti 1x25A. Nový poplatek předpokládejme třeba ve výši 5 Kč/A/měsíc, což dělá 1 500 Kč bez DPH (5 Kč x 25 ampér x 12 měsíců). Novela energetického zákona ovšem říká, že domácnost zaplatí maximálně původní částku, takže 990 Kč.
„Tady dochází ke změně, která je naplněním požadavků Evropské komise s termínem do konce letošního roku,“ vysvětluje předkladatel novely – Ministerstvo průmyslu a obchodu. Proč naši bruselští zastupitelé změnu odhlasovali? Nový energetický zákon vlastně citlivě připomíná, že bychom neměli jenom šetřit energií, ale také optimalizovat velikosti svých jističů. Právě přístroj před elektroměrem určuje, jaké množství energie distributor rezervuje danému odběrnému místu. Když nakonec spotřebujeme méně, přebytek může prodražit provoz distribuční soustavy (podrobnosti).
Konec daňového zvýhodnění pro ekologickou elektřinu
„Významnou změnou je snížení administrativní zátěže pro podnikatele, a také pro fyzické osoby či domácnosti, které si budou chtít ke svým domům pořídit malé zdroje energie do 10 kW a vyrábět si tak energii ke krytí své vlastní spotřeby,“ píše Ministerstvo průmyslu a obchodu. Panuje shoda, že novelizovaný energetický zákon usnadní život například rodině, která chce solární panely na svojí střeše?
„Lidé nebudou muset mít živnostenský list ani licenci na provozování elektrárny. Budou moci být zároveň připojeni k centrální síti a odebírat z ní elektřinu, pokud jí nebude dostatek ze solárních panelů,“ částečně souhlasí Komora obnovitelných zdrojů energie. Ale zároveň upozorňuje, že novela energetického zákona domácí zdroje elektřiny prodraží.
Většina odběratelů najde ve vyúčtování položku, činící 28,3 Kč/MWh bez DPH. Takzvaná daň z elektřiny bývá nazývaná ekologická, protože doposud nezatěžovala energii vyrobenou ze slunce, větru, vody, biomasy apod. Související zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů (č. 261/2007 Sb.) v § 8 jmenuje, které zdroje zůstávají osvobozeny, a ekologický šetrný proud nově chybí. Speciální daň nadále vynechá například elektřinu, vyrobenou a zároveň spotřebovanou v dopravních prostředcích.
Energetický zákon zavádí změny ve vedení regulačního úřadu
Přestavba čeká instituci, která rozporuje a schvaluje distribuční poplatky pro velké energetické skupiny. „V čele Energetického regulačního úřadu je Rada, která má pět členů. (…) Členy a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů je 5 let. (…) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen má jeden hlas,“ říká novelizovaný energetický zákon v § 17b. Vícehlavý sbor doplní nebo nahradí dosavadní jedinou předsedkyni, jmenovanou prezidentem republiky a odvolatelnou pouze ze závažných důvodů.
„Novela energetického zákona zákona bude mít dopad na práci regulátora. Nezávislost je ohrožena kvůli radě: jmenování, odvolání i ovlivnění činnosti regulátora. V tuto chvíli jsme nezávislí dle požadavků Evropské unie, ale změna znamená, že Energetický regulační úřad bude řízen vyloženě politicky a bude silně politicky závislý,“ reaguje dosavadní předsedkyně Alena Vitásková. „Vítězi novely energetického zákona budou velké průmyslové podniky, ale ztrátu zaplatíme všichni ze státního rozpočtu,“ domnívá se dosavadní šéfka úřadu.
Dejme prostor také obhajobě. „Změna z monokratického na kolektivní orgán je vyvolána zejména potřebou zajistit, aby v úřadu s tak rozsáhlou mírou nezávislosti na všech ústavních institucích a s tak rozsáhlými pravomocemi v jednom z nejdůležitějších sektorů národního hospodářství byla omezena míra subjektivního řízení a odborných a řídících chyb,“ stojí ve vládním návrhu. Nový energetický zákon takto předložili sociální demokraté: premiér Bohuslav a Sobotka a ministr průmyslu Jan Mládek, zastoupený ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem.
Článek byl aktualizován 2. června 2015.
Jste si jist, že Vámi uveřejněná verze je ta správná ? PSČR schválila něco jiného.
Pane Krbáku, můžete uvést nějaké podrobnosti? Senátem prošla novela 13. 5. 2015. http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/75968/63873 Materiály jsem stáhl z Knihovny připravované legislativy, kde je napsána poslední úprava 14. 5. 2015. https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=RACK9KTHAVJW Pro jistotu ještě napíšu na Ministerstvo průmyslu, zda je vše v pořádku.
Zajima me paragraf 11a,nyni je to 5 dni pred zahajenim dodavky,novelizace pise 14 dni od podpisu,cili nestihnu zrusit do 14 dni nasleduje sankce???
Nevím, jakou jste podepsal smlouvu, takže neznám ani případné sankce v ní obsažené. Ale novela začne nabývat účinnosti až od 1. července 2015. Takže pokud nechcete mít problémy, prostě od 2. poloviny tohoto roku nic nepodepisujte unáhleně.
Tato verze EZ je chybná – na stránkách senátu je jiná verze.
Díky za zprávu. Tiskový mluvčí ministra průmyslu (Miroslav Kynčl), ani tisková mluvčí ministra pro legislativu (Jarmila Balážová) mi zatím nedokázali potvrdit, ani vyvrátit, zda dokumenty v Knihovně připravované legislativy jsou aktuální. Proto jsem klíčový soubor ve článku raději vyměnil, nyní si můžete stáhnout verzi, která prošla Senátem. Na citacích ve článku se nic nemění, zůstávají totožné, během legislativního procesu evidentně byly obhájeny.
Dobrý den, pokud novelizovaný zákon obsahuje garanci, že nikdo nezaplatí více než doposud, jak bude pohlíženo na nové plátce? Stavím domek, kde bude tepelné čerpadlo. Nemám tedy doposud žádnou zkušenost s větším odběrem el. energie (dosud bydlím v malém bytě, kde topím plynem, elektřina je podružná). Kolik budu nově platit? Jak se bude cena počítat? Děkuji, Dáša
Dobrý den, novela obsahuje k poplatku na podporované zdroje energie pasáž: „Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny“. Takže když spotřebujete celkem například 8 MWh elektřiny, maximálně v této části vyúčtování zaplatíte 495 x 8 = 3 960 Kč, cože je přesně současná útrata takového odběrného místa.
V první části tohoto článku uvádíte některé části § 28, ale tento § není citace zákona č.458/2000 Sb.- Energetický zákon. Nýbrž se jedná o §28 zákona č. 165/2012 Sb.- o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. mám za to, že i když se snažíte přiblížit legislativu co nejširšímu spektru čtenářů Vašeho webu, neměli byste se takových chyb dopouštět. Naopak bych být Vámi uvedl, ne novelu, ale úplný zákon(např. http://www.zakonyprolidi.cz), pozor novely s účinností k 1.1.2016, tam ještě nejsou. Nebo na ÚZ(úplné zákony) č. 1091- Nakladatelství Sagit
Částečně se mírním ve svém příspěvku, přehlédl jsem datum zveřejnění Vašeho článku. Tím se omlouvám. V tom § znění si stojím za svým.
[…] stránce: cenyenergie.cz p píše Petr Wolf, zřejmě příznivec nebo člen vekoodběratelsko-energetické lobby, že zákon […]
[…] stránce: cenyenergie.cz p píše Petr Wolf, zřejmě příznivec nebo člen vekoodběratelsko-energetické lobby, že zákon […]
Dobrý den
Potřeboval bych zjistit velikost OP u rozvodny 110 kV.
dle 458/2000 Sb.
§ 46
(6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti
a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,
c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech,
d) u vestavěných elektrických stanic 1 m vně od obestavění.
Nejsem si jistý jaký je rozdíl mezi „stanicí s napětím větším než 52 kV v budovách“ (viz. bod a) a „vestavěnou elektrickou stanicí“ (viz. bod d)
Má s tím někdo od Vás zkušenost?
Děkuji a přeji hezký den,