Plynovody: Zaručuje evropská síť bezpečí pro tuzemské odběratele?

Třetina tuzemských domácností používá k vytápění energii, získávanou prakticky jenom dovozem ze zahraničí. Přírodní zásoby zemního plynu na Moravě uspokojují pouhé 2 % jeho spotřeby v České republice. Tím důležitější jsou plynovody. Prozkoumejme tedy blíže, kudy plynné palivo proudí k hranicím našeho státu.

Co je plynovod?

Samotné slovo plynovod můžeme považovat za dostatečný popis zařízení, které zkrátka vede plyn, aby se nerozptýlil do vzduchu a skončil v příslušném odběrném místě. Energetický zákon však rozepisuje definici důsledněji: Plynovodem rozumí zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční soustavou, dále přímé a těžební plynovody. Důslednost nám trošku přidělala práci, protože musíme specifikovat další pojmy, ale to je dobře.

Přepravní soustava zahrnuje vysokotlaké plynovody, propojené se zahraničím. Patří nadnárodním investičním skupinám prostřednictvím společnosti NET4GAS.

Rovněž distribuční soustava zahrnuje vysokotlakou infrastrukturu. K domácnostem však vedou až středotlaké pouliční a nízkotlaké domovní plynovody. Distribuční soustava nemá mezinárodní, ale regionální funkci a jejími správci jsou společnosti RWE GasNet, E.ON Distribuce a Pražská plynárenská Distribuce.

Přímý plynovod podle zákona není součástí přepravní soustavy ani distribuční soustavy a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníka. Těžební plynovod připojuje výrobnu plynu k přepravní nebo distribuční soustavě, eventuálně k jinému těžebnímu plynovodu.

Plynovody vedoucí do Česka

Pozn.: Plynovody pochopitelně nefungují osamoceně. Na hraničních předávacích stanicích je plyn objemově a kvalitativně měřen. V kompresních stanicích je zajišťován požadovaný tlak plynu. Tranzitní plynovody jsou mezistátní, na rozdíl od vnitrostátních plynovodů.

Jelikož tuzemsko čerpá asi 75 % zemního plynu z Ruské federace, páteřní síť logicky vede z východu. Hlavní tranzitní plynovod přebírá energii, proudící přes Ukrajinu a Slovensko do Břeclavi, ještě v Jihomoravském kraji se rozděluje a po dvou trasách pokračuje do Německa. Obě větvě, respektive Bavorsko se Saskem zároveň spojuje další tranzitní plynovod Gazela. Možná je obousměrná přeprava zemního plynu: z České republiky do Německa a naopak. Diverzifikace infrastruktury má posílit bezpečnost dodávek.

Rozvětví se evropské plynovody?

Pokud nastanou problémy například na Ukrajině, lze využít severnější cestu. Zemní plyn můžeme přijímat oklikou přes Bělorusko, Polsko a Německo, neboli prostřednictvím plynovodů Jamal a Opal. Existuje ještě přímočařejší alternativa. Ruský export proudí také plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře rovnou do Německa. Přes svého západního souseda ostatně dostáváme rovněž norský zemní plyn, jenž pokrývá zhruba čtvrtinu tuzemské spotřeby.

Plánované jsou další projekty. Plynovod South Stream má vést z Ruska přes Černé moře, Bulharsko a Srbsko do dalších států. Naproti tomu konkurenční plynovod Nabucco měl přivádět ázerbajdžánské, turkmenské a další zdroje přes Turecko, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko a Rakousko. Teoreticky už v roce 2015 bude zprovozněný plynovod Mozart, spojující Jihočeský kraj s Rakouskem. V této souvislosti se diskutuje o dovozu energie ze severní Afriky.

Čím rozvětvenější bude evropská energetická infrastruktura, tím lépe. Praktické činy však obyčejně bývají komplikovanější, než plány, teorie a diskuse, a nemusí jít jenom o plynovody. V severopolském Świnoujście měl původně už touto dobou fungovat terminál pro lodě se zkapalněným zemním plynem (LNG). To by umožnilo import třeba až z USA, bez plynovodů na dně Atlantiku. Ale otevření terminálu ve Svionústí bylo prozatím odloženo na rok 2015.