21. 5. 2022
Prehistorické rostliny a živočichové se pod zemí přeměnili na uhlí, ropu a plyn. Tato fosilní paliva leží také v některých lokalitách České republiky, ale jejich zásoby se tenčí. Moravský zemní plyn těží společnosti MND a.s. a Lama Energy Group a.s., jejich produkce však nepokrývá ani 1,38 % celostátní spotřeby. Možná ještě najdou další přírodní ložiska, nicméně dokud nenahradíme fosilní paliva jinými zdroji, pravděpodobně zůstaneme odkázáni na zahraniční export. Proto existují také umělé podzemní zásobníky zemního plynu, napojené na vnitrostátní a mezinárodní plynovody. Ale současné rezervoáry nevystačí na celou topnou sezónu.
Spotřebujeme 100 TWh/rok, neskladujeme ani polovinu
Zemní plyn spalují především velkoodběratelé, například plynové elektrárny a teplárny. Přičtěme domácnosti a menší firmy, a vyjde celostátní loňská spotřeba: 100,74 terawatthodiny (TWh). Takže toto bezbarvé a beztvaré palivo v našem národním energetickém mixu zaujímá větší podíl než elektřina. Ale zatímco české elektrárny dosahují nadprodukce a svoje přebytky prodávají do zahraničí, tuzemští těžaři vloni vyprodukovali pouhou 1,38 TWh zemního plynu. Zbytek přitéká z Ruska, které však porušuje uzavřené smlouvy a vyhrožuje, že Evropské unii zavře kohoutky. O přímé dodávky ruského zemního plynu zatím přišly Polsko, Bulharsko a Finsko, hrozbám čelí také Česká republika. Proto potřebujeme určitou minimální zásobu.
Podzemní zásobníky plynu v ČR se plní od jara do léta, na podzim a v zimě se vyprazdňují. V posledních letech obsahovaly 6,01 až 35,86 TWh, což odpovídá 5,97 až 35,60 % celostátní celoroční spotřeby.
Graf znázorňuje energetické toky v předloňských a loňských kvartálech.
Podzemní zásobníky plynu v ČR
Kapacitní možnosti jsou větší, než jejich využití. Když sečteme všechny české plynové zásobníky, dohromady pojmou maximálně 42,60 TWh, neboli 42,29 % celorepublikové roční spotřeby. Většina leží na jihovýchodní Moravě, nejobjemnější jsou Dolní Dunajovice a Dolní Bojanovice, druhý jmenovaný je však přímo napojený pouze na slovenské plynovody. Největšími podzemními prostorami disponuje německá RWE Gas Storage CZ s.r.o., následuje slovenská SPP Storage s.r.o., švýcarská MND Energy Storage a.s. a Moravia Gas Storage a.s., v jejíž dozorčí radě sedí také obyvatelé Ruské federace.
| Zásobník | Firma | v m3 | v TWh |
|---|---|---|---|
| Dolní Dunajovice | RWE | 900 000 000 | 9,61 |
| Dolní Bojanovice | SPP | 654 000 000 | 6,98 |
| Třanovice | RWE | 530 000 000 | 5,66 |
| Tvrdonice | RWE | 525 000 000 | 5,61 |
| Štramberk | RWE | 500 000 000 | 5,34 |
| Uhřice | MND | 330 000 000 | 3,52 |
| Dambořice | MGS | 298 000 000 | 3,18 |
| Lobodice | RWE | 177 000 000 | 1,89 |
| Háje | RWE | 75 000 000 | 0,80 |
| Celkem | Vše | 3 989 000 000 | 42,60 |
Podle poslední oficiální statistiky v tuzemsku platí, že průměrný kubík (m3) zemního plynu = 10,68 kilowatthodiny = 10,68 / 1 000 000 000 TWh.
Skladovací kapacita Evropské unie
Kdyby Rusko přerušilo dodávky, české zásoby zemního plynu vydrží na několik zimních týdnů nebo letních měsíců. Zranitelná je ovšem celá Evropská unie, která spotřebuje 4 229,16 TWh/rok, ale skladovací prostory má pro 1 110,70 TWh. Unijní rezervoáry tedy představují maximálně 26,26 % celoroční spotřeby.
Nicméně sjednocená Evropa má větší sílu, než jednotlivé členské státy, což se potvrdilo během virové epidemie nebo migračních krizí. Unijní představitelé pravděpodobněji přimějí Rusko, aby dodržovalo uzavřené obchodní smlouvy. Naši spojenci případně na mořském pobřeží zbudují terminály pro zkapalněný zemní plyn a dojednají dodávky od jiných států, nebo vyvineme nové udržitelné technologie. Členské státy proto plánují, že před následující topnou sezónou svoje zásobníky naplní a budou solidárně sdílet.
