Průměrná spotřeba elektřiny podle distribuční sazby a tarifu

Středobodem soukromého a rodinného života bývá domov, kde odpočíváme, ale také vaříme, pereme a uklízíme. Domácnosti však mají menšinový, 22% podíl na tuzemské spotřebě elektrické energie. Podle Energetického regulačního úřadu vloni odebraly bezmála 16 terawatthodin, zatímco celá Česká republika využila skoro 74 TWh. Na úrovni individuálního a rodinného rozpočtu sestoupíme na nižší jednotky: milionkrát menší megawatthodiny (MWh) a miliardkrát menší kilowatthodiny (kWh).

Přes 3 MWh, přesněji 3 018 kWh/rok

Spotřeba pochopitelně záleží na přístrojích, které používáme. Typická tuzemská domácnost elektrickou energií neohřívá vodu ani netopí, takže průměrně odebere jenom kolem 1,5 MWh, respektive 1 520 kWh/rok. Když započítáme také domy a byty, kde běží bojlery, akumulačky, přímotopy, tepelná čerpadla nebo jsou nabíjeny elektromobily, průměrná spotřeba elektřiny přesáhne 3 MWh, přesněji stoupna na 3 018 kWh/rok.

K dispozici máme přesnou úřední statistiku, protože odběratelé jsou rozděleni do takzvaných distribučních sazeb – právě podle toho, jaké spotřebiče používají. Většina tuzemských domácností kupuje elektřinu pouze v takzvaném vysokém tarifu (VT), za konstantní ceny. Kdo používá bojler, elektrické vytápění či elektromobil, má nárok na každodenní několikahodinový nízký tarif (NT), neboli časově omezenou slevu na distribuci.

Celková bilance domácností v MWh

Z oficiální statistiky víme, jak jsou využívány jednotlivé distribuční sazby. 66 % odběrných míst (OPM) konzumuje elektřinu pouze ve vysokém tarifu (D01d, D02). Pětina jako svůj nejnáročnější elektrospotřebič nahlásila bojler (D25d). 8 % vytápí staršími přímotopy (D45d).

Ostatní distribuční sazby jsou počtem svých odběrných míst minoritní – málokdo totiž používá akumulačky (D26d), elektromobil (D27d), hybridní elektrické vytápění (D35d), starší (D56d) nebo novější (D57d) tepelné čerpadlo. A marginální jsou také odběratelé, kteří využívají víkendový nízký tarif (D61d).

Bojlery, a především vytápěcí systémy jsou ovšem daleko náročnější, než skromnější spotřebiče (ledničky, pračky, sporáky, trouby apod.). Přestože tedy ve dvoutarifních distribučních sazbách najdeme pouhou třetinu domácností, dohromady odeberou dvakrát více elektřiny (67 %), než byty a rodinné domy napojené na permanentní vysoký tarif.

Tabulka: Distribuční sazby srovnané podle počtu odběrných míst (OPM) a jejich souhrnné spotřeby ve vysokém tarifu (VT), v nízkém tarifu (NT) a v obou tarifech (celkem), v MWh

Průměrná spotřeba elektřiny v kWh

Známe celkovou bilanci našich domácností a jednotlivých distribučních sazeb. Průměrná spotřeba elektřiny potom vyjde na konci jednoduché početní úlohy: Všechny odebrané kilowatthodiny vydělíme počtem příslušných domácností (všech, nebo v dané distribuční sazbě).

Tabulka: Průměrná spotřeba elektřiny v jedné domácnosti, ve vysokém tarifu (VT), v nízkém tarifu (NT) a v obou tarifech (celkem), v kWh