Český stát elektřinu přímo neprodává, ale přesto významně promlouvá do její koncové ceny. Prostřednictvím svých institucí, především Energetického regulačního úřadu (ERÚ) hlídá, kolik peněz vybírají správci přenosové a distribuční soustavy. Skladbu a váhu regulovaných poplatků nejlépe posoudíme, když spočítáme jejich výši pro rok 2015.
V následujícím typickém příkladě brzy srovnáme také kompletní ceny elektřiny. Musíme ovšem počkat, až ceníky zkompletují prodejci samotné energie, což očekávejme do několika málo dnů. Srovnání průběžně aktualizujeme ZDE.
Regulované poplatky za typické využití elektřiny v domácnosti klesnou o 0,2 %
Většina našich spoluobčanů žije na území, kde distribuční síť elektřiny udržuje společnost ČEZ Distribuce a.s. Výjimkami jsou Praha, kraje Jihočeský, Vysočina (bez Havlíčkobrodska), Jihomoravský, Zlínský (bez Vsetínska) a také Prostějovsko. Zároveň platí, že majorita domácností nepoužívá elektřinu pro vytápění ani ohřev vody, nýbrž pouze na svícení, vaření a pohon poměrně úsporných spotřebičů (ledničky, pračky apod.).Srovnáme tedy letošní a nové regulované poplatky na distribučním území ČEZ Distribuce, v distribuční sazbě D02d, s hlavním jističem velikosti 3×25 A a spotřebou 2 500 kWh. Podobný výsledek vyjde také pro ostatní, méně typické domácnosti. Energetický regulační úřad zlevní následující poplatky asi o 0,2 %. Z pohledu maloodběratele zůstává všechno víceméně při starém.
Zdraží pouze poplatek za jistič, což může lehounce zvýšit vyúčtování jednočlenným domácnostem. Potvrzuje se, že stát chce více zatížit samotnou existenci odběrného místa, což má potvrdit novela energetického zákona. V distribuci, neboli přepravě energie prostřednictvím elektrického vedení vidíme drobné zlevnění. Rovněž státem vlastněné akciové společnosti ČEPS a OTE, spravující především páteřní přenosovou síť, musejí šetřit. Podporované zdroje a „ekologická daň“ zůstanou stejně nákladné.
REGULOVANÉ poplatky za elektřinu v letech 2014 a 2015 – svícení a vaření | |||
2014 | 2015 | změna |
|
Distribuce (přeprava) | 5 024,1 Kč | 5 011,7 Kč | – 0,2 % |
Rezervovaný příkon (jistič) | 987,4 Kč | 1 030,9 Kč | + 4,4 % |
ČEPS a.s. (páteřní síť) | 360,7 Kč | 318,4 Kč | – 11,7 % |
Podporované zdroj energie | 1 497,4 Kč | 1 497,4 Kč | stejné |
OTE a.s. (operátor trhu) | 22,8 Kč | 21,0 Kč | – 7,9 % |
Daň z elektřiny | 85,6 Kč | 85,6 Kč | stejné |
Celkem | 7 978,0 Kč | 7 965,0 Kč | – 0,2 % |
Letošní regulované ceny za elektřinu v uvedeném příkladu jsou: distribuce 1 660,87 Kč/MWh; jistič 68 Kč/měsíc; ČEPS 119,25 Kč/MWh; POZE 495 Kč/MWh; OTE 7,55 Kč/MWh; daň z elektřiny 28,3 Kč/MWh.
Regulované ceny pro stejnou modelovou situaci a rok 2015 jsou: distribuce 1 656,76 Kč/MWh; jistič 71 Kč/měsíc; ČEPS 105,27 Kč/MWh; POZE 495 Kč/MWh; OTE 6,94 Kč/MWh; daň z elektřiny 28,3 Kč/MWh.
V tabulce rovnou započítáváme také DPH 21 %.
Původní verze článku (podle návrhu ERÚ) byla aktualizovaná (podle konečného rozhodnutí ERÚ) 27. 11. 2014.
vidím dobře, že se poplatek za jistič u tarifu C56d zvýší 3,4x ze 300 na 1013 Kč/měsíc?!! to znamená, za rok zvýšení ceny o 10 tis? což znamená nárůst celkové ceny o cca 66% Doufám, že jsem někde udělal chybu.
Dobrý den, v článku uvedený příklad není počítaný pro sazbu C56d, ale pro sazbu D02d. V tabulce uvádím, že poplatky za jistič typické tuzemské domácnosti stoupnou o 4,4 %. K Vámi zmíněnému odběrnému místu. V distribuční sazbě pro podnikatele s tepelným čerpadlem uvedeným do provozu od 1. dubna 2005, v distribučním regionu ČEZ Distribuce bude v roce 2015 měsíční poplatek za jističe velikosti nad 3×20 A do 3×25 A včetně 1 013 Kč, přičemž letos je tento poplatek úplně stejný.
Máte pravdu, pomíchal jsem sazby C a D dohromady. C zůstává stejná a D také.
Nicméně zkusím se Vás zeptat ještě na jednu drobnost. Jak je, tedy jestli vůbec, zdůvodněn rozdíl mezi sazbami 55d a 56d, jak C tak D.
Co se stalo v roce 2005 tak zásadního, že je starší instalace nutno takto zvýhodňovat? V dostupných zdrojích jsem nic relevantního nenalezl.
Chápu, sazeb je hodně a nejsou pojmenované (úplně) srozumitelně, takže se snadno popletou… Vaše otázka je tak zajímavá, že ji nepokládáte jako první a ERÚ na ni přece jenom už odpověděl:
„Proč jsou rozdílné distribuční sazby pro tepelná čerpadla? Cenová úroveň sazby D55d, platná pro odběry tepelných čerpadel instalovaných před 31. březnem 2005, se postupně přibližuje k cenové úrovni sazby D56d. Důvodem zavedení dvou sazeb je minimalizace negativních dopadů otevření trhu s elektřinou pro odběratele, kteří se rozhodli pro tento typ spotřebiče v období, kdy byla instalace tepelných čerpadel výrazně podporována a propagována (sazba D55d). Sazba D56d je jednoznačným signálem pro trh s elektřinou, jakým způsobem se bude cenová úroveň distribučních sazeb pro odběr tepelných čerpadel v budoucnu vyvíjet. Odběratelé, kteří zvažují instalaci tepelného čerpadla, tak mají možnost důkladně zvážit své rozhodnutí a ekonomické výhody tohoto zařízení.“
Předpokládám, že obdobná odpověď platí i pro sazby C55d a C56d, o sazbách pro podnikatele více zde: http://www.cenyenergie.cz/tarify-a-sazby-elektriny-pro-podnikatele-neplatite-presprilis/