Začněme drsnými příběhy. Jistá matka a samoživitelka malého dítěte poctivě odváděla průběžné platby za elektřinu. Jenomže potom ztratila svoji špatně honorovanou práci a nestihla zavčas odeslat 2 zálohy. I když svůj dluh rychle vyrovná, elektrárenská společnost může okamžitě požadovat „jistinu na budoucí odběr energie ve výši 10 000 Kč, pro opakované porušení závazků“. Kvůli platebnímu prodlení také stoupne samotná záloha.
Další drsný příběh. Čiperný senior dlouho plánoval, že konečně uvidí moře. Poslední zima byla mírná, a proto očekává několikatisícový přeplatek za plyn. Jenomže plynárenská společnost zbylé peníze nevrátí hned. Zákazníkův přeplatek automaticky převádí „do dalšího zúčtovacího období, na úhradu příštích záloh“. Senior musí svoji vysněnou cestu odložit. Bohužel dříve, než dostane svůj přeplatek za plyn, nečekaně umírá.
2 prostinké rady, jak ohlídat svoje zálohy a přeplatky
Jsou předchozí příběhy vůbec možné? Teoreticky i prakticky, podle některých smluvních podmínek ano! V jistých případech může dodavatel (prodejce energie) zvednout zálohy, kupříkladu když nestihnete zavčas odeslat pravidelné platby. Taky převádění části, nebo celého přeplatku „do dalšího zúčtovacího období“ je bohužel celkem běžné. Abychom neskončili stejně špatně, jako smutní protagonisté předchozích příběhů, dodržujme 2 prostá pravidla.
- 1. Podepisujme jenom smlouvy a obchodní podmínky, které garantují, že domluvená záloha platí pevně celé fakturační období, případně celý kalendářní rok.
- 2. Podepisujme pouze smlouvy a obchodní podmínky, které zaručují, že dostaneme zpátky svůj přeplatek. (Případně souhlasme, aby dodavatel převedl do dalšího zúčtovacího období zanedbatelný přeplatek. Asi nemá smysl okamžitě vracet několik málo korun, jež nepokryjí ani náklady na tuto transakci.)
Dobrá zpráva: Chybu můžeme napravit. Špatné smluvní podmínky setřeseme, jakmile výhodně změníme dodavatele nebo „produktovou řadou“ (například RWE Energie nabízí mnoho „produktů“ plynu – více ZDE). Méně dobrá zpráva: Před podpisem nové smlouvy a obchodních podmínek musíme oba dokumenty prostudovat, jinak riskujeme, že proděláme. (To znamená, investujme nějaký čas a úsilí louskáním nezáživné četby, abychom neztratili ještě více času a úsilí vyděláváním promrhaných peněz.)
Záloha pro dobrého dodavatele záleží (do jisté míry) na vás
Ve speciálním článku (ZDE) shrnujeme, které firmy provozují zákaznický portál. Dynamičtí dodavatelé umožňují každému svému odběrateli, aby prostřednictvím osobního internetového účtu požádal třeba o přiměřené snížení, nebo zvýšení zálohy. Obě varianty mívají svůj význam.
Příliš nízká záloha znamená, že koncem zúčtovacího období schází určitá částka do celkové ceny spotřebované energie. V tom případě přidáme doplatek, a účet je vyrovnán. Příliš vysoká záloha naopak znamená, že během zúčtovacího období zaplatíme příliš mnoho, nad rámec skutečné ceny odebrané energie. Vzniká přeplatek, který okamžitě a celý vracejí jenom někteří dodavatelé.
Málokdo také garantuje, že domluvená záloha zůstane stejná celé fakturační období, eventuálně celý kalendářní rok. Mnoho dodavatelů sepsalo svoje obchodní podmínky tak, že mohou zákazníkovi podle vlastní libosti, kvůli různým záminkám zvedat průběžné platby.
Příklad dobré formulace obchodních podmínek: „Výše zálohy je uvedena ve Smlouvě. V dalším fakturačním období Obchodník zohlední předcházející Zákazníkovu spotřebu tak, aby byla nová výše zálohy rovna 1/12 předpokládané celkové ceny podle aktuálního ceníku sjednané produktové řady.“
Příklad horší formulace obchodních podmínek: „V průběhu zúčtovacího období platí Zákazník pravidelné zálohy; částky, počet a splatnost záloh jsou stanoveny ve Smlouvě; při opakovaném nedodržování smluveného způsobu placení závazků Zákazníkem je Obchodník oprávněn měnit výši, počet a splatnost záloh, popřípadě může požadovat složení jistiny na budoucí odběr energie.“
Chcete přeplatek zpátky? Čtěte smlouvu a obchodní podmínky
V dalším speciálním materiálu (ZDE) rozebíráme obchodní podmínky dodavatelů. Zvláštní pozornost věnujeme pasážím, ve kterých elektrárenské a plynárenské společnosti píšou, kdy vrátí zákazníkovi případný přeplatek.
Bohužel jenom menšina obchodníků vyrovnává vzájemné účty okamžitě a beze zbytku, hned jakmile vystaví vyúčtování. Někteří dodavatelé vracejí přeplatek, pouze pokud přesahuje určitou minimální částku (například 100 Kč, nebo 200 Kč). Téměř polovina prodejců elektřiny a zemního plynu automaticky převádí i vyšší, nebo úplně všechny zůstatky do následujícího fakturačního období, jako zálohy za další dodávky energie.
Příklad dobré formulace obchodních podmínek: „Případný přeplatek bude Zákazníkovi uhrazen nejpozději do 14 dní od doručení vyúčtování.“
Příklad horší formulace obchodních podmínek: „Rozdíl mezi zálohou a skutečnou cenou dodávky se vyrovná na základě vystavené faktury s tím, že doplatek Zákazník uhradí v předepsaném termínu splatnosti a případné přeplatky použije Obchodník jako mimořádnou zálohu v dalším období.“
Hlídám si spotřeby energií už asi dvanáct let, detailně po jednotlivých měsících (aplikace v PC) a současně si zálohy upravuji prostřednictvím on-line služby dodavatele. Tzn., že prakticky nikdy neakceptuji předepsané zálohy a okamžitě po vyúčtování důrazně žádám jednak o vrácení přeplatku na účet (i když to mám ve smlouvě vždy jednoznačně určeno) a současně požaduji upravit výši záloh tak, aby vyhovovaly jak mé peněžence, tak drobnému přilepšení na konci vyúčtovacího období. Pravda je, že se mně několikrát pokoušel dodavatel „přečů..t“, ale razantní hrozba odchodu k jinému dodavateli energií měla vždy okamžitý a pozitivní efekt.
V případě, že se náhle zvýšila spotřeba během roku, tak okamžitě upravuji zálohy tak, aby konec byl vždy v plusu pro mně. Jo a na konec – nikdy jsem nepovolil nikomu inkaso přes SIPO. Vždy a jedině trvalý příkaz na účtu. S tím můžu manipulovat já, nikoli ten komu platím. Na SIPU mám jen daň za vlastnictví TV a RP.
Pozn. Nikdy jsem nedlužil.
Souhlas. Trvalý příkaz je nejlepší. S bankovním inkasem nebo SIPO mohou být zbytečné starosti