1. 12. 2022
Evropský a český energetický trh úspěšně fungoval přes 15 let. Firmy, které předtím měly monopolní postavení, dneska čelí pestré konkurenci. Ceny proto dlouhodobě stagnovaly, a hospodárným spotřebitelům dokonce klesaly. Běžná česká domácnost, která ročně spotřebuje 2 500 kilowatthodin elektrické energie, donedávna platila kolem 14 000 Kč/rok. Pokud přešla k levnějšímu dodavateli, ušetřila. Ale trhy jsou lidským výtvorem, a proto mají své slabiny.
Jak funguje tržní cenotvorba
Evropská energetická burza (EEX) v německém Lipsku zprostředkovává obchody podle jednoduchého principu. Kupec poptá elektřinu, elektrárny nabídnou svoji produkci. Přednost mají obnovitelné zdroje, protože jsou nejlevnější. Následují jaderné elektrárny, které taky vycházejí levně. Pokud nestačí předchozí bezemisní zdroje, na řadu přicházejí dražší uhelné a nejnákladnější plynové spalovny. Aktuální cena elektrické energie závisí na nejdražší elektrárně, kterou trh potřebuje.
Rusko používá energie jako zbraň
Evropská unie v minulých letech nahrazovala uhlí zemním plynem, aby snižovala svoje emise oxidu uhličitého. Porovnejme loňský podíl plynových elektráren na vyrobené elektřině: 51 % v Itálii, 19 % v celé Evropské unii, 15 % v Německu, 8 % v České republice, 6 % ve Francii. A nyní porovnejme loňský podíl ruského importu na celkové spotřebě zemního plynu: 99 % v České republice, 40 % v celé Evropské unii.
Ruská státní společnost Gazprom přitom od loňska snižuje dodávky zemního plynu. Zarezervovala si kapacitu v podzemních zásobnících, například v německém Rahdenu nebo v moravských Dambořicích, ale tyto rezervoáry nechávala prázdné. Proto prudce zdražil zemní plyn, paralelně stouply náklady plynovým elektrárnám, a obratem explodovala také cena elektrické energie na burze. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím zahájil totální válku proti Ukrajině. Český premiér Petr Fiala nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen tvrdí, že energie slouží agresorovi jako zbraň.
Zastropování cen elektřiny
Vznikají nové plynovody, které vedou z Norska do Polska nebo z Řecka do Bulharska. Nizozemci, Němci a Poláci budují terminály pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Severním a Baltském moři. Ale akutním problémem zůstává drahota na energetickém trhu. Španělsko a Portugalsko zavedly cenový strop pro plynové elektrárny. Francie svým domácnostem vyjednala levnější elektřinu z jaderných reaktorů.
Zastropování cen elektřiny ohlásila také Česká republika. Ministři členských států Evropské unie, kterým v tomto pololetí předsedají Češi, zároveň dojednávají společné řešení.
Kalkulačka pro maximální útratu
Evropská unie pravděpodobně zdaní podniky, které na energetické krizi profitují, aby následně pomohla ostatním firmám a domácnostem. Ale existují různé názory na zdánlivé detaily. Přitom každý členský stát vystupuje jako suverén, a proto celá sedmadvacítka pomalu hledá definitivní kompromis.
Česká vláda mezitím představila nouzové národní řešení. Zdaní „neočekávané zisky“ levných elektráren, bank, těžebních a petrochemických podniků, aby spotřebitelům doplatila jejich nadstandardní náklady. Už stanovila maximální povolenou cenu, kterou zaplatí maloodběratelé, školy nebo nemocnice v roce 2023 svým dodavatelům za elektřinu: 5 Kč/kWh + 130 Kč/měsíc.
Následující kalkulačka připočte ještě distribuční poplatky, odměnu pro státní společnosti ČEPS a OTE, daně z elektřiny a z přidané hodnoty… A vyjde maximální souhrnná celoroční cena. Stačí, když doplníte svoji spotřebu, distribuční území, sazbu a velikost hlavního jističe.
