8. 4. 2016
Energetika, nejen ta česká, ale celé EU se ocitá ve zlomovém okamžiku. „Vedle celoevropských cílů, aby minimalizovala své negativní dopady na životní prostředí, se čím dál více setkává s tzv. prosumers, tj. spotřebiteli elektřiny, kteří si ji současně i sami pro sebe vyrábějí – s větší touhou po svobodě a nezávislosti,“ říká Jan Kanta, člen výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky a manažer Útvaru legislativa a trh společnosti ČEZ. Se svou přednáškou vystoupí na konferenci Dny teplárenství a energetiky, která se uskuteční 26. – 27. dubna v Hradci Králové.
Co takové změny přinesou?
Energetika je postavena před nelehký úkol, aby vyhověla nejen požadavkům prosumers, pro které je nezbytné vytvořit svět typu „Smart Grids“, ale i nezanedbatelného počtu zákazníků, kteří stále preferují jednoduchost vyjádřenou slovy „o energie se starat nechci“.
Působíte v útvaru legislativy, jaké hlavní zákonodárné problémy energetika v současné době řeší?
Je jich celá řada, o kterých spolu s kolegy jak v naší firmě, tak i v Teplárenském sdružení jednáme. Namátkou mohu zmínit z evropské úrovně postupně vznikající legislativu k implementaci cílů 2030 a témata související s energetickou unií. Na domácím českém písečku potom například implementaci aktualizované Státní energetické koncepce (ASEK), tvorbu či novelizaci řady akčních plánů, které na ASEK navazují, a jejich následnou implementaci, aby nezůstaly jen na papíře. V neposlední řadě také implementaci poslední rozsáhlé novely energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie z loňského roku.
Není novelizace legislativy jen jakýmsi strašákem?
Ne. Novelizace legislativy je kontinuálním procesem, a to především z důvodu potřeby implementace evropské legislativy ve stanovených termínech. Energetická legislativa je o to složitější, že je z důvodu pozice energií jako veřejného statku kombinací veřejného a soukromého práva. Současně se také energetika velmi dynamicky vyvíjí a nadále vyvíjet bude. My energetici navíc máme tendenci pohlížet na energetickou legislativu hodně technokraticky a do detailu, jako by stála samostatně mimo zbytek „obecného“ právního řádu. Tržní prostředí v energetice je tu již cca 15 let a i přes zavádění dalších regulací do energetiky nadále bude. To vše dohromady vytváří legislativní prostředí, v němž se energetika pohybuje, čím dál tím složitějším až nepřehledným. Proto si v poslední době stále častěji kladu otázku, zda již nenastala doba, kdy je třeba s dostatečnou pokorou všech dotčených uvažovat o přepsání energetického zákona stylem „na zelené louce“, obdobně, jako byl přepsán občanský zákoník.
Čím vám Dny teplárenství a energetiky mohou nejvíce pomoci?
Je to určitě již zmíněná diskuse o aktuálních tématech nejen z oblasti teplárenství, ale celé energetiky obecně a z ní vyplývající hlubší pochopení aktuálního vývoje, uvažování subjektů a lidí pohybujících se v energetice o nových možnostech trhu a v důsledku toho i touhám a požadavkům zákazníků. Jak už jsem řekl, bez spotřebitele energie by tu energetika nebyla.
Jaké závěry z této konference očekáváte?
Co se týká závěrů, tak kromě těch odborných bych uvítal, abychom všichni společně, jak malí, tak i velcí hráči v energetice pochopili, že v současném složitém a turbulentním prostředí, ve kterém se energetika nachází, se bez vzájemné spolupráce, a to primárně na platformách sdružení či asociací, jako je například Teplárenské sdružení ČR, neobejdeme. V množství je vždy větší síla a spoléhat se na to, že i když zůstanu stát mimo, tak to za mě někdo jiný vyřeší, považuji za krátkozraké.
